Evropské satelity odkryly, že z ropného a plynového průmyslu ve Spojených státech, Rusku a Střední Asii unikají miliony tun plynu. Tím se do atmosféry dostává metan, který je více než 80x silnějším skleníkovým plynem než CO2.
„Nepřekvapilo nás, že jsme našli úniky, ale mysleli jsme, že k nim dochází jednou za čas, většinou náhodně. Ale vůbec tomu tak není. Děje se to systematicky,“ citoval server Aktuálně.cz Thomase Lauvauxe, výzkumníka z francouzské Laboratoře pro vědu o klimatu a životním prostředí při Institutu Pierra Simona Laplace. Právě on je hlavním autorem studie, publikované v odborném časopise Science.
Lauvaux a jeho spolupracovníci se zaměřili na data ze satelitu Sentinel 5P, který provozuje Evropská vesmírná agentura (ESA) v rámci programu Copernicus na monitorování znečištění ovzduší. Satelit odhalil, že z míst, kde se v Rusku, Turkmenistánu, Spojených státech nebo Íránu těží a přepravuje ropa a plyn, unikalo v letech 2019 a 2020 až 25 tun metanu za hodinu, což je devět milionů tun za rok. To odpovídá zhruba desetině objemu známých emisí metanu z ropy a plynu. Nová zjištění ale mohou znamenat, že oficiální čísla jsou oproti skutečnosti až dvakrát podhodnocená. Výzkumníci navíc museli některé lokality zcela vynechat. Z ropných polí v americkém Texasu nebo z některých míst v Kanadě a Číně uniká plynu tolik, že ho nešlo přesně změřit.
Lidstvo svou činností každoročně dostane do ovzduší asi 400 milionů tun tohoto skleníkového plynu. Nejvíc ho celosvětově pochází ze zemědělství. „Hned na druhém místě je ale kategorie, kam patří i úniky při manipulaci s fosilními palivy. Proto je rychlejší odhalování úniku metanu v tomto odvětví prioritou,“ popsala už dříve pro deník Aktuálně.cz Robin Lambollová, odbornice na environmentální vědu z Imperial College London.
Evropská unie, Spojené státy a další stovka zemí světa se v listopadu poprvé zavázaly emise metanu snižovat, a to do konce této dekády o třicet procent. Rusko, Čína a několik dalších zemí se ale k závazku nepřipojilo. To je obrovský problém, protože právě Rusko je zdaleka největším dodavatelem zemního plynu do Evropské unie. Ta přitom zemní plyn v návrhu taxonomie nedávno označila za udržitelný zdroj. Odborníci však upozorňují, a nová měření to potvrzují, že právě kvůli únikům metanu může být masivní využívání plynu v energetice či teplárenství z hlediska klimatu ještě horší než spalování uhlí, které má skončit.
Metan se chová jinak než jeho známější „příbuzný“, oxid uhličitý. V atmosféře vydrží jen asi deset let. „Pak se rozpadá na oxid uhličitý a vodu,“ vysvětluje Lambollová. Jenže během prvních roků v zemské atmosféře metan stihne napáchat nejvíc škod a účinněji oteplit planetu. Ve dvacetiletém srovnání je tak 86krát silnější než oxid uhličitý. Ve stoletém „jen“ 26krát.
Zatím ale metanu v ovzduší přibývá. Podle nejnovějších dat, zveřejněných na konci ledna, ho tam je třikrát více než v období před průmyslovou revolucí. „Hodnoty metanu nyní rostou nebezpečně rychle,“ varuje například Euan Nisbet, odborník na zemskou atmosféru z britské školy Royal Holloway, University of London.