Německé emise v minulém roce vzrostly o přibližně 33 milionů tun oxidu uhličitého, tedy o 4,5 procenta meziročně. Málo foukalo a cena plynu dramaticky vzrostla, uhelné elektrárny tak musely jet naplno. Němci tak zdaleka neplní své klimatické plány.
Podíl výroby elektřiny z uhlí se v Německu zvýšil téměř o pětinu na 27,8 procenta. Značnou roli zde hrálo omezení provozu plynových elektráren kvůli vysokým cenám plynu. Naopak obnovitelné zdroje energie loni v Německu vyprodukovaly jen 40,5 procenta celkové výroby elektřiny ve srovnání se 43,6 procenta v roce 2020. Celkový výkon obnovitelných zdrojů v Německu se už zvýšil na neskutečných 137 tisíc megawattů, ale ani to nestačí na pokrytí spotřeby – hlavně v zimním období.
Na slabé výsledky německé energetické politiky upozornil think tank Agora Energiewende, který prosazuje přechod k moderní bezemisní výrobě elektřiny a tepla. Podle jeho odhadu loni dosáhly německé emise skleníkových plynů výše 772 milionů tun. Má to hned několik důvodů: oživení ekonomiky ve srovnání s rokem 2020, vyšší výrobu elektřiny z uhlí v důsledku prudce rostoucích cen plynu, chladnější počasí a také propad výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, napsal server ekonomickydenik.cz.
Německá energetika se navíc může dostat do ještě větších potíží kvůli vyřazení zbývajících jaderných elektráren i tlaku na rychlý odklon od spalování uhlí.
