První rok odštěpného závodu DARKOV

Na počátku bylo rozhodnutí vlády, že útlum dolů na Karvinsku převezme státní podnik DIAMO. Hlavním úkolem bylo a je bezproblémové a bezpečné zajištění a likvidace utlumovaných dolů včetně řešení citlivých personálních a sociálních aspektů. Po roce můžeme konstatovat, že převzetí majetku, služeb, lidí a hlavně velkého množství práce se podařilo.

Prakticky za tři měsíce od rozhodnutí vlády vznikl nový závod, který měl nejprve jen 7 zaměstnanců, prvním byl Josef Lazárek, ředitel nového závodu DARKOV. Následovalo převzetí už utlumených dolů k 1. lednu 2021 a následně k 1. březnu 2021 dvou dalších, kde se ještě v únoru těžilo uhlí.

„Zrod nového závodu byl velmi náročný, museli jsme zkoordinovat mnoho různých procesů, hlavně těch personálních a technických. Začínali jsme od nuly, tvořili jsme nový závod a jeho celou strukturu, bylo potřeba implementovat všechny personální procesy, nastavit IT systém atd. Překlápělo se obrovské množství smluv. Naším cílem bylo připravit vše tak, aby hned v lednu při převodu první části OKD zahrnující hlavně doly Lazy, Paskov a Frenštát proběhlo převzetí plynule a nenastal žádný technický ani bezpečnostní nebo personální problém a mohli jsme pokračovat v dalších krocích,“ vzpomíná Josef Lazárek, ředitel odštěpného závodu DARKOV.

Propouštění
Hned v prvních lednových dnech proběhly propouštěcí pohovory ve spolupráci s OKD, odbory a pracovníky z ředitelství a jiných závodů státního podniku. Pro útlumové práce si DARKOV ponechal zhruba 200 lidí a s 550 zaměstnanci ukončil pracovní poměr, v drtivé většině dohodou. Zároveň už probíhala příprava druhé etapy.

Převod dolů ČSA a Darkov na DIAMO byl složitější, protože oba doly před převzetím ještě těžily a byly úzce propojeny s Dolem ČSM. Řada služeb se řešila společně s OKD a bylo potřeba je dobře nastavit. Těžební společnost specifikovala rozsah majetku k převodu, musela vydefinovat rozhraní mezi částí, která zůstává pod OKD a která přechází pod DIAMO, a také rozdělit zaměstnance na ty, pro které už nebude uplatnění, a ty,
kteří zůstanou pro likvidaci dolů, sanaci, rekultivaci apod.

K 1. březnu 2021 přešlo pod závod DARKOV dalších zhruba 500 zaměstnanců potřebných pro útlum a rozběhla se druhá vlna propouštěcích pohovorů. Odcházelo téměř 1 250 pracovníků, pracovní poměr ukončili opět většinou dohodou. Díky sociálnímu programu, státnímu příspěvku a dobré informovanosti odcházejících pracovníků propouštěcí proces nevyvolal žádný sociální otřes a neprojevil se ani ve zvýšení nezaměstnanosti.

Nový odštěpný závod
Po druhé vlně převodů má závod DARKOV 700 zaměstnanců, kteří přešli z OKD na DIAMO. Museli se naučit pracovat s novými pravidly a postupy ve státním podniku a zároveň pokračovat ve všech krocích souvisejících s přípravou šachet na likvidační proces.

„Plynule jsme pokračovali v sanačních a likvidačních pracích, v budování izolačních objektů a snižování energetické náročnosti. Pracuje se v podzemí i na povrchu bez přerušení. Vytvořili jsme nový roční projekt a také pětiletý technický a sociální plán likvidace. Velmi si cením kvality, přístupu a obětavosti lidí, kteří často pracovali nad rámec svých povinností i o víkendech. Odvedli kus práce a já osobně si toho velmi vážím. Pomohlo nám i ředitelství státního podniku. Myslím, že jsme zažili něco mimořádného a neopakovatelného. Všem patří za to velké díky,“ uvedl Josef Lazárek.

Doly ČSA a Darkov
Po ukončení těžby v únoru přešly utlumované doly ČSA a Darkov do režimu zajištění. Závod DARKOV provedl podle zpracovaného plánu ekologický výkliz technických zařízení a uzavírání nepotřebných větrních okruhů pro zeštíhlení větrní sítě a údržby obslužných provozů. K tomu samozřejmě dál zajišťuje trvalé větrání dolů, čerpání důlních vod, prohlídky a údržby jam a těžních zařízení.

Na obou dolech byly nejprve uzavřeny výbuchuvzdorně všechny ukončené poruby a vyklizeny všechny upotřebitelné dobývací technologie. Na Dole Darkov proběhla také demontáž pěti pohonů dopravníkového pásu včetně 1 100 m pásové konstrukce a 2 200 m PVC pásu, které budou později použity po repasování na zásyp jámových stvolů nezpevněným zásypovým materiálem.

Důlní pole se postupně uzavírá hrázemi a v současné době se provozuje z původních zhruba 100 km chodeb na každém dole asi 30 km, tedy 60 % je uzavřených. Na Dole ČSA se má stavět celkem 48 uzavíracích hrází, z toho 18 už je postavených. Na Dole Darkov se má vybudovat celkem 72 hrází, z toho 18 už je hotových. Změnám v proudění větrů v podzemí se zároveň musí postupně přizpůsobovat i provoz hlavních ventilátorů na povrchu dolů.

Pracovníci závodu DARKOV
(dříve zaměstnanci OKD) kromě stavění hrází a dalších činností zajišťují také degazaci. Na Dole ČSA se odsává cca 24 000 m3 100% metanu za 24 hodin, na Dole Darkov cca 15 000 m3 100% metanu za 24 hodin.

Jak práce postupují, je potřeba rovněž průběžně připravovat příslušnou dokumentaci a vyřizovat legislativní náležitosti.

Doly Paskov a Frenštát Také na dalších převzatých dolech pokračovaly během prvního roku pod státním podnikem přípravy likvidace a v souladu se schválenými plány zajištění dolů se plnily povinnosti související s provozem a bezpečností dolu. Prováděla se údržba movitého a nemovitého majetku, třídění a šrotování nepotřebného materiálu a rozběhly se také demolice nepotřebných a zchátralých objektů. Nepřetržitě probíhá intenzivní degazace celého důlního pole s průměrným denním objemem degazovaného plynu 30 000 m3 100% metanu.

Například na lokalitě Sviadnov pracovníci postavili ohlubňový poval na vtažné jámě a provedli vyk lizení budov určených k demolici a jejich odpojení od elektřiny a vody. Na lokalitě Staříč byly provedeny dotěsňovací předplavy 7 uzavíracích hrází v dole pro snížení exhalace metanu, proběhlo vyklizení a úprava plochy dřeviště pro uložení zásypového materiálu a v dílně se dokončila kompletace hřeblového dopravníku pro zásyp. Na lokalitě Chlebovice se stavěl ohlubňový poval na výdušné jámě, proběhla likvidace jámy zpevněným materiálem a odstavení těžního stroje. V areálu Dolu Frenštát byla provedena částečná příprava plochy pro uložení zásypových hmot a rekonstrukce pojízdného vystrojovacího povalu v jámě č. 5.

Postupuje se také v legislativní přípravě, v některých lokalitách je vyřízený odpis zásob, zpracován technický projekt likvidace dolu a podána žádost na jeho schválení na OBÚ. V případě Frenštátu je už technický projekt likvidace dolu báňským úřadem schválen.

Důl Lazy
Důl Lazy obsluhuje už jen zhruba 12 km důlních chodeb a v prvním roce pod hlavičkou DIAMO pokračoval v přípravách likvidace. Pracovníci dolu a báňští záchranáři postavili dalších 15 opěrných a uzavíracích hrází, provedli další demontáže náraží, pažení, ochranných povalů, lezního oddělení, starého degazačního potrubí, likvidaci těžního zařízení a šrotování. Zbývá už jen málo k tomu, aby byl důl připraven na zásyp. Má už také navezený zásypový materiál na skládce v objemu 140 tisíc tun pro dvě jámy (č. 2 a č. 6) a v závěru roku proběhly demolice menších nepotřebných povrchových objektů. Taktéž zde probíhala legislativní příprava dalších kroků ve spolupráci s báňským úřadem.

Budoucí využití
Závod DARKOV během prvního roku svého fungování mimo jiné začal spolupracovat s MS krajem a jeho společností Moravskoslezské investice a development (MSID) na budoucím využití areálů dolů. DIAMO ve spolupráci s MSID zpracovává plány s určením možností využití areálů dolů. Tyto master plány se stanou základem pro přípravu projektů. Cílem spolupráce je k transformaci území přistoupit komplexně a koordinovaně. V návaznosti na memorandum podepsané 15. dubna 2021 na Ministerstvu průmyslu a obchodu zúčastněné strany budou spolupracovat při přípravě konkrétních projektů i při zajišťování finančních prostředků z dotačních programů a hledání potenciálních investorů. Státní podnik spolupracuje i s municipalitami v otázkách sanací a rekultivací i převodů či prodejů majetku.

„Je v našem zájmu, abychom pro areály utlumených dolů našli nové využití. Zvažujeme všechny smysluplné možnosti a ekonomicky přijatelné projekty. Jako reálné se rýsuje například využití důlního plynu pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, v úvahu připadá také výstavba fotovoltaických elektráren. Zvažujeme i využití důlní vody a se zástupci MS kraje diskutujeme možnou výrobu vodíku, ukládání energie v dolech
apod. Tady se musí zvážit životaschopnost a udržitelnost projektu a soulad s důlní legislativou. Bez ohledu na projekty budoucího využití, čeká náš závod ještě mnoho let práce,“ uzavírá Josef Lazárek.

Ing. Bc. Jana Dronská, MBA
odbor komunikace