Symbolické fárání stoletého horníka

Vysloužilý havíř v ručním „ležákovém“ rubání a později štajgr důlní dopravy Zdislav Chalupa se vrátil na bývalé pracoviště Dolu Anselm (Urx) v Ostravě-Petřkovicích. Symbolicky tu v doprovodu své mladší manželky Míly a ředitele zdejšího hornického skanzenu Lumíra Place sfáral na své 100. narozeniny.

„Měli jsme tu čest pogratulovat mu ke krásnému a skutečně výjimečnému životnímu jubileu. Za všechny havíře jsme od srdce popřáli jen to nejlepší, zdraví a další spokojená léta,“ uvedl pro Měsíčník Horník Plac. S tím, že oslavenec sice dorazil o berlích, ovšem s elánem, zájmem a také vzpomínkami na období 1957 až 1977, jež na této šachtě strávil.

Do dolu pan Zdislav nastoupil proto, že mu tehdejší poměry nedovolily vykonávat jinou práci (předchozí situace za německé okupace mu ostatně znemožnila i studium na textilní vysoké škole). „Šedesátkové i menší sloje, například Růžena, plazili jsme se po břichách se sbijáky,“ poznamenával k počátkům své hornické kariéry.

Večerně pak pan Zdislav absolvoval hornickou průmyslovku a přešel do technického stavu a provozu důlní dopravy. „Měl pořád tendence se vzdělávat. Pustil se do studia na Vysoké škole báňské, ale nedokončil ho, protože mu v práci neumožnili vyměňovat šichty,“ vysvětlila jeho manželka. Mimochodem, o čtyřicet roků mladší.

Ta byla překvapena přehledem, který si uchoval stoletý oslavenec o důlním prostředí (věděl, kolik se vejde chlapů do klece, komentoval význam nátřasných žlabů či talířových brzdičů) a dokonce o jednotlivých kamarádech hornících i jejich příbězích. „Vzpomínal, kde kdo fáral a v jaké díře, kdo co vyvedl …“ uváděla manželka. „Spoustu toho si nepamatuji ani já,“ připouštěl ředitel landeckého hornického skanzenu. Kde pro stoletého návštěvníka připravili pamětní list. S jubilantem, který poznal v práci i Placova otce – dopraváře, se nakonec pobavil doslova jako horník s horníkem. Bylo vidět, jak si ten den na Dole Anselm oslavenec náramně užíval.

Na šachtu pana Zdislava z pěti dětí, které vychoval, následoval jen syn Ruda, pracoval jako elektrikář na Dole Šverma. Vnuků se stoletému bývalému horníkovi narodilo zatím šestnáct, pravnuků devatenáct, prapravnuci dva. „Pořád v něm chci vidět silného chlapa a ochránce,“ nechala se slyšet oslavencova manželka.