DIAMO pokračuje v likvidaci Dolu Československé armády v Karviné a zahájilo zasypávání první z jam. Jako první přichází na řadu jáma ČSA3, nejmladší jáma celého dolu, jejíž likvidace představuje klíčový milník
Začalo zasypávání jámy ČSA3
Zásyp potrvá přibližně 7 až 10 dní, ale může se protáhnout – bezpečnost je na prvním místě. „Zasypávání takto hluboké jámy je vždy technická i organizační výzva, ale naše týmy odvádějí profesionální práci,“ doplňuje Hrůzek. Nezbytné je pohlídat techniku i atmosféru v jámě, zejména koncentraci metanu pod 1 %. Likvidace nijak zásadně neovlivní běžný provoz dolu, i když zaměstná většinu týmu dopravy. Jáma je navíc od ostatních částí dolu výbuchuvzdorně oddělena hrázemi.
Co bude následovat
Po dokončení likvidace ČSA3 přijde řada na další dvě jámy:
• ČSA2 – zásyp nezpevněným zásypovým materiálem zahájíme v listopadu 2026,
• Jan – v dubnu 2027 začneme zasypávat zpevněným zásypovým materiálem od 7. patra až po povrch; poté bude jáma sloužit jako plynová.
Hráze a příprava technologie
Postup likvidace vyžaduje důsledné oddělení jednotlivých částí dolu. Na Dole ČSA, Darkov bylo nutné vybudovat 155 hrází, z nichž 20 ještě zbývá dokončit.
Na samotné lokalitě ČSA Dolu ČSA, Darkov už nyní stojí 70 z celkových 74 hrází, chybí vybudovat poslední čtyři – tři v překopech a jednu jako jámovou zátku v jámě Jan na 7. patře. „Bez precizně vybudovaných hrází bychom nemohli likvidaci jam provést bezpečně. Je to práce, která není vidět, ale je naprosto zásadní,“ upozorňuje Hrůzek.
Současně DIAMO připravuje těžní zařízení jam ČSA2 a Jan. Stávající těžní stroje s třecím kotoučem se mění na bubnové, aby bylo možné zajistit likvidaci bezpečně a v souladu s předpisy. „Naším cílem je, aby každá fáze likvidace probíhala bez rizik. Úprava těžních zařízení je nutný krok, který nám to umožní,“ dodává Hrůzek.
Stále běží řízení Ministerstva kultury, které má rozhodnout, které objekty budou prohlášeny za kulturní památku.
O Dole Československé armády (ČSA)
Důl Československé armády v Karviné patřil po desítky let k nejvýznamnějším provozům českého černouhelného hornictví. Jeho počátky sahají do poloviny 19. století. V padesátých letech 20. století se sloučil v moderní těžební komplex s napojením na hluboké zásoby karvinského revíru. Postupně zde byly prohloubeny a nově vyhloubeny klíčové jámy – mimo jiné Jan, ČSA2 a ČSA3 – které umožnily těžbu z hloubky kolem 1 200 m. V 80. letech prošel důl rozsáhlou modernizací a patřil k nejproduktivnějším provozům Ostravsko-karvinského revíru. Za jeho existenci se zde vytěžilo přes 140 milionů tun uhlí. Těžba zde skončila v roce 2021.
prosince 2025 zemřel ve věku 77 let Lumír Plac, dlouholetý ředitel areálu Landek Park – Hornické muzeum v Ostravě-Petřkovicích.…
STONAVA, 1. prosince 2025 – U příležitosti svátku svaté Barbory, patronky horníků, uspořádala těžební společnost…
Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny…
Od Adventu do Tří králů Hodně štěstí, radování... vánoční Vám nesu přání. K tomu vůli…
Na Ostravsku, Karvinsku a v části Beskyd zůstanou pod zemí téměř dvě miliardy tun černého…
Společnost ČEZ plánuje v areálu elektrárny u Počerad na pomezí Lounska a Mostecka postavit další…