Stát otáčí a kompenzovat provoz uhelné elektrárny Chvaletice v příštím roce zřejmě nebude. Uhelkám ale doba přeje a Pavel Tykač je proto příští rok pravděpodobně stejně nevypne. Co rozhodne o jejich další budoucnosti? To ve své analýze rozebírá Jan Strouhal z Forbes.cz.
Hra o uhelnou elektrárnu Chvaletice patřící do skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače se posouvá do další fáze. Stát ji totiž podle nových informací nebude považovat za zdroj potřebný pro zajištění stabilizace sítě. Z pohledu Pavla Tykače se to může zdát jako prohra, protože přijde o kompenzace. Vše ale nasvědčuje tomu, že Tykač provoz elektrárny prodlouží i bez nich.
Poté co Tykačova skupina Sev.en před rokem oznámila, že nejpozději ke konci března 2027 uzavře uhelné zdroje v Česku v podobě elektráren Chvaletice, Počerady a teplárny Kladno, přišel ČEPS v lednu s analýzou, že dva bloky Chvaletic bude potřeba udržet v provozu kvůli zachování stability přenosové soustavy.
Teď je ale vše zase jinak. „Dovolujeme si upozornit na obrat v řízení o zachování provozu Elektrárny Chvaletice,“ začínal mail od mluvčího Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michala Kerbota. „Správní řízení dosud probíhá, ale pravděpodobně bude ukončeno, aniž by bylo nutné nařídit pokračování provozu Elektrárny Chvaletice. Díky aktuálnímu vývoji a opatřením ČEPS (Česká elektroenergetická přenosová soustava, pozn. red.) by provoz soustavy mohl být zabezpečen bez nutnosti kompenzovat další provoz elektrárny,“ dovysvětlil předseda ERÚ Jan Šefránek a podnítil tím i brzkou reakci přímo z Chvaletic. Stát tak s elektrárnami do budoucna nepočítá. „Zásadní změna závěrů v tak krátkém čase nás překvapuje,“ reagoval generální ředitel Elektrárny Chvaletice Václav Matys.
„Ještě v lednu letošního roku ČEPS označil zachování provozu dvou bloků Elektrárny Chvaletice za nezbytné pro zajištění systémové přiměřenosti. Nyní se závěr zásadně mění, aniž jsou nám přesně známy důvody, metodika a předpoklady, které k tomu vedly,“ dodal Matys s tím, že je nutné prověřit dopady odstavení chvaletických bloků na stabilitu sítě i ceny elektřiny.
Otázka Chvaletic je z pohledu dopadu na stabilitu sítě zajímavá. Česko výpadek Chvaletic i Počerad z pohledu výkonu zvládne, koneckonců vždy může elektřinu importovat. Chvaletice jsou ale specifické svým umístěním. Nejde totiž o elektrárnu, která stojí poblíž hnědouhelného lomu, jak bývá zvykem (typicky v severozápadních Čechách, kde je hustá síť tepelných elektráren a tím i husté zasíťování elektrického vedení včetně vysokonapěťového).
Konflikt USA s Íránem pro majitele uhelných elektráren změnil jako lusknutím prstu ekonomiku uhelných elektráren z módu propadajících se zisků do silného profitu. A to kvůli růstu cen energií. Od zahájení války kolem Hormuzského průlivu je čím dál jasnější, že uhelné elektrárny budou vydělávat nejen letos, ale i příští rok, což koneckonců naznačila samotná skupina Sev.en v dubnové tiskové zprávě.
„Všechny změny na energetickém trhu průběžně sledujeme a vyhodnocujeme. Připouštíme, že po vyhodnocení tržní situace můžeme pokračovat ve výrobě elektřiny v Elektrárně Počerady a v Elektrárně Chvaletice i po 31. březnu 2027,“ uvedla skupina 1. dubna. Podle informací od zdrojů z těsné blízkosti Pavla Tykače, které jsme přinesli letos v září, současná ekonomika provozu uhelných elektráren hovoří pro jasné zachování výroby, a to s největší pravděpodobností i během celého příštího roku. Zisky jsou pro uhelné elektrárny charakteristické hlavně v zimě, kdy v mrazivých měsících roste poptávka po elektřině a teplu. Za tímto vývojem stojí především vysoká cena zemního plynu, která na lipské burze tento týden překročila 90 eur za megawatthodinu a je více než dvojnásobná oproti minulému roku. Zemní plyn slouží jako palivo pro plynové elektrárny, jež dnes fungují jako takzvané závěrné zdroje. Jde o nejdražší výrobní zdroje, od jejichž nákladů se odvíjí výsledná cena elektřiny na celém evropském trhu EEX včetně Česka.
Výrobní náklady uhelných elektráren dosahují zhruba 30 eur za megawatthodinu, k nimž se přičítá ještě cena emisních povolenek. Pokud je součet povolenek a provozních nákladů vyšší než tržní cena elektřiny na burze, majitelé elektráren prodělávají. Letos však matematika hraje v jejich prospěch. Cena elektřiny se dostala nad 140 eur za megawatthodinu, zatímco cena povolenky se pohybuje kolem 80 eur. Majitelé uhelných bloků tak na každé dodané megawatthodině vydělávají desítky eur.
Vzhledem k tomu, že situace na trhu s plynem a elektřinou ve světě i Evropě bude dle všeho napjatá i příští rok, dává teď majitelům uhelných elektráren smysl předpokládat, že jejich kotle budou vydělávat i příští rok. A kdo ví, možná i přespříští a i ten další.
Pro pochopení možného budoucího scénáře, jak to s Chvaleticemi bude, a tedy kdy přesně vyhasnou jejich kotle, se na vše musíme podívat očima samotného Pavla Tykače. Ten dnes ví, že uhlí vydělává. Jenže to pro něj není odpověď na to, zda má v provozu uhelných bloků pokračovat více než jeden rok. Hledá jinou odpověď. Daleko složitější.
Často se totiž zapomíná na jeden fakt – uhelné elektrárny v Česku jsou vzhledem k tomu, že se s nimi do budoucna nepočítá, podinvestované. Fakticky už dvě dekády jedou ze setrvačnosti a jen díky nejnutnějším opravám a úpravám. Modernizace uhelek jsou patrné zejména ze strany ČEZ. Skupina Sev.en je vede spíše v udržovacím módu, hodně musela investovat hlavně do odsíření.
Zdroj Forbesu blízký Tykačovi přitom potvrdil, že uhelné elektrárny bez nutnosti velkých investic vydrží v provozu už jen několik málo let. „Elektrárny už jsou staré, vydrží tak dva tři roky provozu,“ uvedl. Vedle nákladů na nezbytné opravy a modernizaci může být pro další provoz uhelných elektráren Sev.en dalším problémem také zpřísňování emisních požadavků. Příkladem jsou právě Chvaletice, které se potýkaly se soudními spory o výjimky z emisních limitů pro rtuť a oxidy dusíku. Elektrárna může za stanovených podmínek využívat emisní výjimku, ta ale není automatickou zárukou do dalších let. Případné investice do dalších technologií na snižování emisí tak mohou zvýšit náklady na prodloužení životnosti starších bloků a ovlivnit ekonomiku rozhodnutí, zda je udržovat v provozu, nebo odstavit. Blíží se tedy doba, kdy Pavel Tykač bude postaven před klíčovou otázku, která rozhodne o osudu Chvaletic. Na splacení případných miliardových investic totiž nebude stačit jeden rok výroby elektřiny, ale třeba pět let.
Otázka, zda by se vyplatily miliardové investice do modernizace uhelek, je dnes těžko zodpověditelná, protože v sobě skrývá hodně proměnných. Bude se cena plynu a tím i elektřiny držet vysoko v následujících minimálně pěti letech, aby zajistla ziskovost uhelek? Přesáhne cena povolenky sto eur, nebo klesne? A nezmění Evropa pod tlakem nedostatku elektřiny pohled na uhlí nebo nezměkčí systém emisních povolenek, proti kterému se ohrazuje čím dál více politiků včetně premiéra Andreje Babiše? Na zodpovězení těchto otázek v roce 2026 by nestačila ani pověstná kříšťálová koule. A vzhledem k postoji Pavla Tykače, který v Evropě už prakticky neinvestuje právě kvůli nepředvídatelnosti regulatorních opatření, se dá tušit, k čemu bude v případě Chvaletic více inklinovat. Osobně předpokládám, že Sev.en oznámí pokračování výroby elektřiny i za horizont března příštího roku. Zároveň ale budu parafrázovat jednu otřepanou filmovou hlášku, že „dávám Chvaleticím rok, maximálně dva.“ Ani po případném vyhasnutí kotlů ale Chvaletice nepřestanou být Tykačovým důležitým hracím kamenem. Jen se obmění herní deska. A elektřina tady sice bude dál, ale už se zde nebude vyrábět.
Skupina Sev.en totiž v areálu vychodočeské elektrárny už dnes staví za zhruba miliardu korun bateriové úložiště o výkonu 115 megawattů. Do něj se bude v době přebytku ukládat elektřina a v době jejího nedostatku bude právě tato elektřina stabilizovat síť.
Baterie budou patřit Tykačovi stejně jako na Kladně v areálu tamní teplárny, kde ale budou mít téměř třikrát nižší kapacitu. V tomto byznysu se přitom dle informací Forbesu angažuje hlavně jeho syn Michal. Chvaletice tak v budoucnu budou hlavně bateriové. A to i kvůli chystané těžbě manganu z okolních starých odkališť po těžbě rud, které v blízkosti elektrárny plánuje kanadská skupina Euro Manganese. Jelikož je mangan klíčovou surovinou pro výrobu moderních lithium-iontových baterií, ve Chvaleticích se tak do budoucna propojí celý dodavatelský řetězec nové energetiky.
0
0