30 let KPHMO

30 let KPHMO

Slovo k činnosti Klubu v období 1988-2013

Ing. Petr Rojíček, předseda KPHMO

     Léta 1988 až 1993, případně až 1996 jsou léty založení a budování Hornického muzea v Ostravě. Společným úkolem členů Klubu bylo vyhledávání a pokud možno získávání předmětů a materiálů pro sbírkový a dokumentační fond muzea. Klub se významně podílel na pracích a akcích v muzeu, publikační a poradenské činnosti. Organizoval brigádnické práce na úpravě areálu muzea a instalaci důlních expozic. Byly předkládány návrhy koncepce, pojetí a zaměření, vypracovávány návrhy scénářů muzejních sbírek, aktivní pomoc při vyhledávání strojů a následně i deposit pro shromažďované stroje a zařízení. Velká angažovanost se věnovala v prezentaci Klubu a postavení HM jako důležité instituce veřejnosti, a zejména úspěšně byla hledána a následně rozvíjena spolupráce s jinými muzei, zejména zahraničními, v Německu a Polsku. Byla uskutečněna celá řada návštěv hornických muzejních institucí v Česku, Slovensku, Maďarsku, Německu, Rakousku a Polsku se záměrem získat zkušenosti s budováním muzejních expozic, a třeba i zkušeností se samofinancováním. Poznatky a doporučení z těchto cest pak byly publikovány v prvních samostatných publikacích klubu: Cesty za poznáními II-V (1991,1992 a 1994). Tyto publikace nabídly a poskytly celou škálu námětů pro budování Hornického muzea v Ostravě. Prvým publikačním počinem pak bylo vydávání skromných Informačních listů. V letech 1998-1995 vyšlo 14 čísel, v rozsahu 4 až 20 stran (všechny dohromady měly 166 stran) a poskytovaly pro členy Klubu základní informace důležité pro bytí Klubu a stručné informace o postupu v realizaci na zpřístupnění muzea veřejnosti.

     V této souvislosti je nutné pro úplnost doplnit, že výbor Klubu v mnohých případech nahrazoval a doplňoval činnosti muzea a také funkce, pro které nemělo muzeum personální obsazení. Zpočátku se snažil nahrazovat i chybějící muzejní vědeckou radu, k jejímuž ustavení ani později nedošlo. Není proto ani divu, že docházelo k věcným konfliktům a k nepochopení prosazovaných názorů resp. koncepcí u pracovníků zodpovědných za výstavbu muzea a výborem klubu, zejména jeho předsedou, kterým byl pan Markl. Jinak řečeno mnohé nápady, návrhy, scénáře a navrhované projekty, byt sebelepší, narážejí na zeď, kterou bych nazval limit momentálních finančních prostředků majitele.

     Současně se zástupci Klubu i muzea zúčastňovali a dodnes zúčastňují, vědeckých konferencí, jako byla v minulosti významná Hornická Ostrava/1992, a zejména IV. mezinárodní konference Aktuální problémy hornictví, 1994, Klubem vydaný sborník, včetně Sympozií v Příbrami a vědeckých konferencí, pořádaných VŠB-TU Ostrava, a to v sekcích věnovaným hornickým památkám a tradici.

     Už i v těchto raných fázích rozvoje Klubu docházelo k prezentaci Klubu i Muzea na výstavách, a také v médiích a tisku, zejména v týdeníku Horník, ČT-Ostrava, MS den, noviny městských částí Ostravy, Havířova, Petřvaldu, Orlové a další a pozornost a velkou důležitost tornu věnujeme dodnes. Význam byl obrovský a ohlas a zájem společnosti o budování Muzea v Ostravě značný.

[/ siteorigin_widget]

Prezentace

Reklama