Doporučujeme

Od Adventu do Tří králů

Hodně štěstí, radování…
vánoční Vám nesu přání.
K tomu vůli – každý den
zůstat dobrým člověkem.

Adventní zamýšlení

Vánoční poselství 

Share Button

Nabízíme

Doporučujeme

Share Button

Důl Jiří dával uhlí necelých třicet let

JiříDlouhých 28 let uplynulo od zahájení hloubení jam Dolu Jiří (Georgschacht) v Moravské Ostravě do doby, než šachta vydala první uhlí. Těžba pak trvala neobvykle krátkou dobu – pouze 29 let.

Důl založila v roce 1870 Severní dráha Ferdinandova. Nacházel se v prostoru nynější Cihelní ulice, těsně před podjezdem železniční tratě Ostrava–Frýdlant. n. O. v Přívoze.

Název důl dostal podle Georga Plankeho, člena správní rady Severní dráhy Ferdinandovy. V době založení šachty panovalo údobí uhelné konjunktury. Těžní i výdušná jáma se začaly hloubit v roce založení dolu. Jeho výstavbu řídila správa Dolu Jindřich.






Celý příspěvek

Share Button

SVATÁ BARBORA

BarborkaJedním z prvních adventních svátku, kterému naši předkové přisuzovali magickou moc, je po sv. Ondřeji (30. listopadu) svátek sv. Barbory, připadající na 4. prosinec. Lide si toho dne řežou větvičky ovocných stromu barborky, které si doma dávají do vazy pro radost a okrasu, vždyť do skutečného jara je tak daleko ale nejen to, prostřednictvím větviček se v lidové magii věští budoucnost. A to ne budoucnost ledajaká! Která svobodna dívka by nechtěla vědět, zda se již v příštím roce nevdá?






Celý příspěvek

Share Button

Vrch Landek v projektu 35/AKT

Obrázek 1. Mapka České republiky s Ostravsko-karvinskou pánví na východě.

Mapka České republiky s Ostravsko-karvinskou pánví na východě.

V uplynulém roce 2016 jsme si připomněli 240 let trvání těžby černého uhlí v Ostravsko-karvinském revíru (OKR). Těžba začala v poslední čtvrtině 18. století na velkých panstvích v Těšínském a Hlučínském Slezsku. Začátek těžby uhlí v roce 1776 představoval historický milník, od kterého se začaly psát dějiny uhelného dolování v OKR. Velmi pěkný článek k této problematice publikoval Ing. Jaroslav Klát na webu Klubu přátel hornického muzea v Ostravě (viz http://www.hornicky– klub.info/2016/11/29/v–ostravsko–karvinskem –reviru–se–uhli–tezi–240–let/  )

Těžba uhlí zapříčinila enormní rozvoj Ostravska a Karvinska, ale nesla s sebou i negativní vlivy na krajinu, např. poddolování s důlními škodami (částečně zahlazovanými rekultivací a projekty revitalizace). Při útlumu těžby nově došlo ke vzniku nebezpečných výstupů důlního metanu starými důlními díly na povrch. Samovolný výstup metanu z podzemí a nebezpečí s tím spojená je možné považovat za nedořešený důsledek těžby černého uhlí na Ostravsku.






Celý příspěvek

Share Button

O těžbě, kultuře a společenských vztazích v hornických regionech

Ing. Miroslav Šmíd o těžbě, kultuře a společenských vztazích v hornických regionech, zejména na Ostravsku.

Šmíd

Při oslavách výročí osvobození ČR nezapomeňme na Slezskoostravskou Sedmičku. Prožil jsem to a nemohu a nechci zapomenout. Končil třetí rok našeho učebního poměru na dolech hraběte Johana Wilczka. Bydleli jsme na učňovském domově na Těšínské ulici asi 100m od Slezskoostravského kostela. Pracovali jsme na dole Trojice a Michálka ve Slezské Ostravě a na dole Jan-Maria v Hranečníku na okraji Radvanic.

Z kultury jsme toho moc neužili: taneční zábavy byly zakázané, městské divadlo (Stadtheater), na dnešním Smetanovém náměstí hrálo výhradně německy. Dnešní divadlo Jiřího Myrona Národní dům) vysílalo své herce na estrády do různých části Ostravy ( například do Sokolovny u Slezskoostravského kostela), ale to bylo velmi málo. 






Celý příspěvek

Share Button

Parní skvost z Bučiny

Prospektorské plány knížete Salm-Reifferscheidta v katastru obce Radvanice-Lipiny ze závěru 19. století se podařilo realizovat až po vzniku nástupnické firmy Ostravská báňská a. s. S hloubením jámy Ludwigschacht (Ludvík) začali technici a horníci Dolu Salm VII v roce 1898 uprostřed vzrostlého bukového lesa. Proto se jí mezi lidmi říkalo „Bučina“. 

Geologicky patřila do petřvaldské dílčí pánve ostravsko-karvinského revíru. Přítoky důlních vod a potíže s tekutými písky kutání po několika letech zastavily. Teprve oživení obchodu s uhlím přimělo majitele záměr dokončit. V roce 1909 vyrostla nad jámou č. 1 téměř čtyřicet metrů vysoká ocelová těžní věž. Druhá konstrukce pro výdušnou „dvojku“ byla postavena až v roce 1920. Vlastní těžba uhlí začala na Ludvíku v roce 1914.






Celý příspěvek

Share Button