Nabízíme

Doporučujeme

Share Button

V Chomutově se sešli horníci a hutníci z celé ČR

Článek převzatý z webu POLAR Jiří Brzóska.

O uplynulém víkendu se v Chomutově sešli zástupci hornických a hutnických spolků z celé ČR, Slovenka, Polska a Německa. Na chomutovské krušení dorazili i nositelé hornických tradic z MS kraje, kam putovalo i jedno z významných ocenění Český Permon. V příštím roce setkání proběhne v Ostravě. Celý příspěvek

Share Button

Důlní voda k užitku města Ostravy? Časem snad ano!

Bezpečnostní komise sfárala na Jeremenku a seznámila se s problematikou důlní vody a odčerpávání z bývalých šachet. Výsledkem je doporučení začít přemýšlet nad jejím využíváním, ale i otázkou bezpečnosti.

DIAMO

V jedné z posledních dvou skutečně činných jam v Ostravě ve druhém týdnu března sfárala městská komise pro bezpečnost a integrovaný záchranný systém. Na povrchu šachty Jeremenko pak probírala problematiku čerpaných důlních vod. Více prozradil Josef Havelka, ředitel Odštěpného závodu ODRA státního podniku DIAMO.

Jak a proč se čerpá důlní voda na Jeremenku?
Momentálně státní podnik DIAMO udržuje hladinu důlní vody v hloubce minus 388 metrů,
myšleno pod hladinou moře. Ročně v průměru odčerpáváme zhruba pět milionů kubíků důlní vody, kterou následně vypouštíme do řeky Ostravice. Čerpání důlní vody z šachet v takzvané Ostravské dílčí pánvi sice skončilo v roce 1997 s ukončením těžební činnosti v tomto městě, nicméně v roce 2001 bylo na vodní  jámě Jeremenko znovu obnoveno. Důvodem bylo a dosud je udržení hladin podzemních vod pro zajištění ochrany ložiska a bezpečnosti při těžbě uhlí v činných částech ostravsko-karvinského revíru.




Celý příspěvek

Share Button

Od hnědého uhlí až po černé, od SHR až po OKR, od Duchcova až po Ostravu!

Malá encyklopedie jednoho havířského života a dobrovolného záchranáře.

Potřeboval jsem peníze a ulehčit mamce výdaje pro studium na průmce a také pro svoji osobní spotřebu, na sporty a kulturu a hlavně cestování. Řešil jsem to brigádnickou činností. Naši žáci PŠH měli dveře otevřené na všech šachtách SHR. Já jsem vlivem p. JUDr. Bukovanského, který přednášel bezpečnostní předpisy na průmce a byl současně vedoucím útvaru bezpečnosti na Dole Stalingrad (Mír) v Břežánkách, mě umožnil o prázdninách v roce 1956 strávit v tamním dole placenou praxi, jako pomocník komorářů.

Jelikož nám přednášel p. Ing. Havrlík, závodní na Dole 1. Máj v Háji u Duchcova, hornictví, měl jsem umožněno vždy 2x v měsíci odpracovat odpolední směnu, na výše uvedeném dole. Prošel jsem tak od třídírny, přes dopravu v dole tyto profese a poznal jsem tak další důl v SHR, jeho organizaci a hlavně jeho zaměstnance, havíře.




Celý příspěvek

Share Button

Lidské chyby dokáže metan krutě ztrestat

V souvislosti s květnovým  bezpečnostním heslem – Metan chyby neodpouští, poučme se z minulosti! – apeloval odbor řízení bezpečnosti OKD především na lidský faktor. Ten totiž sehrál roli ve třech posledních mimořádných událostech se zapálením důlního plynu CH4, při němž byli v revíru zraněni horníci.

Případy měly společné jmenovatele
• staly se na dovrchních ražbách,
• probíhaly zde přibírky kamene,
• na čelbách docházelo k výlomům,
• CH4 nebyl řádně vyhledáván a měřen,
• chyboval lidský činitel.




Celý příspěvek

Share Button

Důlní otřes v lokalitě Darkov

Boleslav Kowalczyk.

Boleslav Kowalczyk

Oblast porubu 40 907 v lokalitě Darkov, kde pracuje kolektiv hlavního předáka Witolda Wozniaka z úseku vedoucího Tadeusze Dziugiela, postihl ve středu 17. května po 21. hodině důlní otřes. Na podrobnosti jsme se zeptali přímo ředitele Důlního závodu 1 Boleslava Kowalczyka.


Celý příspěvek

Share Button

Čína modernizuje technologii zplyňování uhlí

V Číně se uhlí využívá třemi způsoby – přímým spalováním, koksováním a zplyňováním. Foto: wikipedia.org

Protože klasická těžba uhlí a využívání tohoto paliva v tepelných elektrárnách má negativní dopad na životní prostředí, hledají se další cesty, jak uhlí přetvořit na „čistší“ energii. Uhlí je totiž stále nejlevnější fosilní palivo. Jednou z cest je zplyňování uhlí, které je známo už od 19. století. Vedle USA, Velké Británie či Jižní Afriky se na vývoji nových a „čistých“ technologií podílí také Čína. Celý příspěvek

Share Button