EU loni přivezla z Ruska rekordní objemy LNG, největšími dovozci byly Francie, Španělsko a Belgie. Skupina deseti zemí tlačí na omezení dovozu, ale část evropských politiků jej odmítá. Vzhledem k tzv. klimatické a hodnotové politice, kterou EU halasně hlásá i uplatňuje v jiných oblastech, jde o mimořádně pokryteckou ukázku nekonzistence.
Když se podíváte na politiku Evropské unie posledních let, nejspíš byste nenašli častěji užívaná slova než klima a hodnoty. Objevují se nejen ve veřejných projevech politiků i úředníků, ale především ve všemožných směrnicích a nařízeních.
Obětí této politiky se stalo mj. uhlí, ale do značné míry i konkurenceschopnost Evropy a jejích firem. V tomto kontextu je výjimka pro ruské LNG sice ekonomicky pochopitelná, jinak ale perverzní. Jde totiž doslova frontálně jak proti evropským hodnotám, tak proti politice ochrany klimatu. Navzdory neustále opakované lži plynové lobby, jak je zemní plyn oproti uhlí emisně o polovinu zelenější, není už dávno tajemstvím, že při započítání celého řetězce od těžby, přes přepravu, až po spalování, představuje LNG z klimatického hlediska minimálně stejnou, ne-li větší zátěž. Pokud navíc pochází z Ruska, které stále vede agresivní válku na Ukrajině a hybridní válku proti mnoha dalším zemím včetně zemí EU, jde o pokrytectví korunované. Bohužel, právě pokrytectví se stalo jedním ze symbolů současného směřování EU. Připomeňme, že nechybělo mnoho, a ve stejné politické pasti jako uhlí by se ocitlo i jádro.
Někteří evropští politici a ještě více členové Evropské komise velmi rádi poučují jiné o tom, co je a není správné. Jedním z oblíbených terčů je, a v budoucnu nepochybně nadále bude, staronový americký prezident Donald Trump. Na něm vyznavači evropských hodnot nenechají nit suchou. V řadě ohledů oprávněně. Ale pokud se vrátíme k LNG, tak je třeba objektivně konstatovat, že je Trumpova politika mnohem hodnotovější než evropská.
V první řadě v tom, že se Trump neschovává za fíkovými listy. Místo vzletných frází o hodnotách a klimatu říká otevřeně, že bude těžit a prodávat suroviny, že na prvním místě musí být americká ekonomika. I nám tím nalévá čistého vína. Zároveň nám stejně otevřeně říká, že pokud chceme, aby Spojené Státy plnily i nadále roli klíčového spojence a garanta našeho míru a pohody (což je pochopitelně stojí spoustu peněz), musíme se na tom finančně podílet. A to jednak přímo v podobě zvýšení výdajů na obranu, ale zároveň mj. tím, že bude třeba ono LNG kupovat z Ameriky, a nikoli od Putina.
Logika této politiky je naprosto přímočará a jasná. Kdo není zaslepený, bezpochyby jí rozumí. Určitě víc než pokračujícím nákupům zkapalněného zemního plynu z Ruska, které pomáhají ničit jak klima, tak i Ukrajinu.
