Přirozená obnova lesů na výsypkách po těžbě hnědého uhlí může být efektivnější než tradiční rekultivační postupy.
Jak uvádí www.agris.cz, ukázala to nová studie týmu vědců z Univerzity Karlovy, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a Biologického centra AV ČR, která byla publikovaná v časopise Ecological Engineering.
Výzkum se zaměřil na porovnání růstu čtrnáct let starých smrků ztepilých v podrostu pionýrských dřevin na sukcesních (přirozeně se vyvíjejících) plochách a smrků vysazených na technicky rekultivovaných lokalitách v Sokolovské pánvi. Hlavní výsledky Smrky rostoucí v přirozeně se vyvíjejících porostech byly výrazně vyšší a měly více chlorofylu a fosforu v jehlicích, zároveň vykazovaly vyšší podíl mykorhizních kořenových špiček.
Půda na sukcesních plochách měla nižší pH a současně vyšší obsah ergosterolu i silnější mykorhizní kolonizaci kořenů, což dohromady vytváří příznivější podmínky pro růst smrku. Ačkoliv byla hustota mladých smrků na sukcesních plochách výrazně nižší než na rekultivovaných (cca 700 vs 11 600 ks/ha), jednotlivé stromy v sukcesi prosperovaly lépe.
Studie naznačuje, že běžná technická rekultivace, tedy plošné srovnání terénu a výsadba velkého počtu sazenic, může vést k méně příznivým podmínkám než ponechání ploch přirozené sukcesi. Přirozený vývoj v kombinaci s pionýrskými dřevinami vytváří prostředí, které podporuje růst cílových klimaxových hospodářských dřevin, jako je smrk. Tyto dřeviny se sem šíří přirozenou obnovou, ale jistě by bylo možno jejich rozvoj podpořit i podsadbou vhodných cílových dřevin. „Naše výsledky ukazují, že pokud ponecháme prostor pionýrským dřevinám a využijeme jejich pozitivní vliv, mohla by být obnova lesa na výsypkách levnější, efektivnější a ekologicky udržitelnější. Obnova půdy pomocí pionýrských porostů by mohla být kombinována s doplňkovou podsadbou cílovými klimaxovými dřevinami a pěstebními zásahy,“ říká hlavní autorka studie Dr. Olga Vindušková z Univerzity Karlovy.
