Pokračující uzávěra Hormuzského průlivu je aktuálně největší riziko pro asijské státy. Rafinerie v Asii jsou na dovozech ropy tankery z Blízkého východu závislé ze 65 procent, v dubnu by jim podle analytiků Wood Mackenzie mohlo chybět až šest milionů barelů denně.
Chudší asijské státy již podle Hospodářských novin začínají s ropnými produkty šetřit, třeba Srí Lanka zavedla pro řidiče omezení na nákup paliv a nařídila ve veřejném sektoru čtyřdenní pracovní týden. Zároveň se ale po celé Asii řeší způsob, jak nahradit dovoz zkapalněného plynu (LNG). Jeho hlavní dodavatel Qatar Energy musel začátkem března kvůli íránským útokům zastavit zkapalňování plynu v komplexu Rás Laffán.
Stejně jako v Evropě slouží i v Asii plyn jako vyrovnávací zdroj pro krytí špiček při výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jedinou relevantní náhradou plynu je v Asii uhlí, jehož spotřeba začíná stoupat. Jen Čína ročně spálí zhruba pět miliard tun uhlí, celková spotřeba v Asii je něco přes sedm miliard tun. Po moři se v Asii zobchoduje asi jedna miliarda tun uhlí – největšími vývozci uhlí jsou Indonésie, Austrálie a Rusko.
Nynější krize tak může oddálit Mezinárodní agenturou pro energii (IEA) předpokládaný pokles spotřeby. Ta měla podle původních odhadů dosáhnout vrcholu už v roce 2025 a od té doby se snižovat. Kvůli válce v Íránu už zvyšují dovozy země, jejichž spotřeba klesala. Jižní Korea oznámila, že odstraní stropy pro výrobu elektřiny z uhlí a zvýší výrobu v jaderných elektrárnách. Největší japonský dodavatel elektřiny JERA minulý týden uvedl, že udrží výrobu energie z uhlí na vysoké úrovni. V jižní Asii Bangladéš zvyšuje výrobu energie z uhlí, stejný krok plánuje také Pákistán, jenž se navíc snaží spolehnout na domácí těžbu uhlí. Produkci elektřiny z LNG postupně snižují Filipíny nebo Thajsko, o nákupu větších objemů uhlí pro letní měsíce nyní rozhoduje Vietnam. „Konflikt v letošním roce výrazně sníží růst poptávky po LNG v Asii,“ řekl Lucas Schmitt, analytik Wood Mackenzie. Za předpokladu dvouměsíčního narušení dodávek z Kataru firma snížila svoji roční prognózu růstu dovozu LNG do Asie z původních 12,4 milionu na pět milionů tun.
Podle Wood Mackenzie je většina kontraktů na LNG svázána s cenami ropy, jejíž futures se prodávají s dodáním za tři měsíce. Asijští kupující tak budou od června platit více. Na tříletých maximech je i spotová cena zkapalněného plynu. Na hlavním LNG Japan/Korea Platts indexu, který ukazuje ceny pro Asii, stála megawatthodina v přepočtu 60 eur, o asi osm eur za MWh více než v Evropě. Ani cena energetického uhlí se růstu nevyhnula. Byť řada zemí má uzavřené dlouhodobé smlouvy. Oproti LNG, jenž rostl o asi 30 procent, se cena australského uhlí zvýšila o zhruba 10 procent.
Nejdůležitější index pro Asii, Newcastle Coal, vycházející z ceny v tomto hlavním australském uhelném terminálu, byl v úterý na 132 dolarech za tunu. Pro srovnání, tuna levnějšího uhlí z Indonésie se podle výhřevnosti prodává od 50 do 100 dolarů za tunu. Uhlí dlouhodobě tvoří důležitou část energetického mixu také v Indii a Číně. Obě miliardové asijské země, které většinu elektřiny vyrábějí z uhlí, nemůže výpadek LNG postihnout ve výrobě elektřiny. Pro čínskou ekonomiku jsou větším problémem dodávky zkapalněného plynu pro průmysl. Indie řeší hlavně výpadek v LPG, který domácnosti používají na vaření. Indické i čínské rafinerie rovněž patří k největším odběratelům ruské a íránské ropy. Čína se na výpadek dovozů ropy ze Zálivu připravovala. Její dovozy v posledních měsících byly kolem 12 milionů barelů denně. Podle odhadů má Čína strategické zásoby na zhruba 130 dní.
0
0
