• Version PDF
• Stáhnout 19
• Velikost souboru 4 MB
• File Count 1
• Datum vytvoření 11.12.2025
• Poslední úprava 11.12.2025

Hornický zpravodaj IV 2025

Svatá Barbora, patronka havířů

Svatá Barbora je patronkou mnoha řemesel a povolání, z nichž nejvýznamnější jsou horníci, jež jí zasvětili mnoho kostelů, kaplí, oltářů a zvonů. V Čechách je Barboře zasvěcen skvost gotického umění, chrám v Kutné Hoře. V roce 1990 byly odkryty také gotické fresky v kostele v Českém Rudolci, na nichž je zobrazena legenda o sv. Barboře. Na její svátek pořádali horníci okázalá procesí. V dolech nechávali tento den hořet ve štolách přes noc kahany na ochranu před smrtí a úrazy takzvané „Barbořino světlo“. Od 14. století patřila Barbora k neoblíbenějším a k nejčastěji znázorňovaným postavám světců, a v 15. století byla mučednice přiřazena ke skupině Čtrnácti pomocníků v nouzi. Od dávných dob byla Barbora také jedním z nejoblíbenějších dívčích jmen.

Barbořin životopis je zcela překryt legendami. Říká se, že dívka žila ke konci 3. století jako dcera zámožného Dioskura v Nikomedii, dnešním Izmitu v Turecku. Všude byla obdivována Barbořina mimořádná krása, její učenost a její bystrý rozum. Nejbohatší a nejhezčí mladíci města se ucházeli o krásnou dceru z pohanského domu, avšak ona cítila, že v životě musí být ještě něco jiného, co se jí dosud neukázalo, a každého muže odmítla.

Barbora se připojila ke skupince křesťanů, kteří tehdy žili skrytě v neustálém strachu před císařskými pronásledovateli. Barbořin otec Dioskuros, fanatický nepřítel křesťanů, pozoroval změnu, která se děje s jeho dcerou, a rozhodl se bránit dívce ve styku s křesťany. Dal u svého domu postavit věž, do níž chtěl Barboru zavřít. Když se vrátil z krátké cesty, viděl, že Barbora přikázala zedníkům, aby do věže vezdili tři okna místo naplánovaných dvou. Rozlícený Dioskuros se ptal své dcery, co to má znamenat, a Barbora mu odpověděla, že je to symbol svaté Trojice. Když mu pak řekla, že mezitím tajně přijala svátost křtu, vzplanul Dioskuros hněvem. Přistoupil k Barboře a chtěl ji bít, ta však utekla do skály, která se náhle před ní otevřela. Byla však pronásledována a dovlečena domů. Barbora pak byla krutě mučena. V noci se jí zjevil Kristus a zahojil její rány. Příští den však byla mučena znovu, a nakonec otcem sťata. Sotva však Dioskuros odložil vražedný nástroj, byl sám zabit bleskem. Dle legendy se psal rok 306.

V Porýní má Barbora velký význam jako družka sv. Mikuláše, na mnoha místech je to dokonce ona, která obdarovává děti. Svátek svaté Barbory je předzvěstí blížícího
se štědrého dne. Slaví se pouhé dva dny před svatým Mikulášem a proto se mnohde stalo, že se tyto dva svátky slily a zvítězil známější Mikuláš. V obou případech se používaly masky a obě postavy rozdávaly dětem dárky. Ve 12. století byly ostatky svaté Barbory převezeny z Konstantinopolu do kláštera svatého Michaela Kyjevě, kde byly uloženy až do třicátých let 20. století. Pak byly přemístěny do katedrály sv. Volodymyra ve stejném městě. Malá část Barbořinych ostatků byla v roce 2012 přinesena patriarchou do Spojených států. Nalézají se v USA v Bloomingdale ve státě Illinois v ukrajinské pravoslavné katedrále sv. Ondřeje. Další část je uložena v oratoriu Santa Barbara vedle kostela sv. Martina u Benátek a lebka je uložena v řeckém klášteře Mega Spileo v Kalavrytě: Při druhém vatikánském koncilu v roce 1969 bylo její jméno bylo odstraněno z rozsáhlého seznamu litanie ke všem svatým, pro údajnou neexistenci historické
postavy, v seznamu svatých však zůstala.

Sochy sv. Barbory jsou v mnoha případech k vidění i v podzemí bývalých dolů.