Únor? Plesová sezona v plném proudu! A bály pořádali i vysloužilci ze šachet nebo prostě jen nadšenci do hornictví k pobavení stejné cílové skupiny. Dva takové komentoval Vilém Uher, předseda Koordinačního výboru hornických důchodců OKD.
„Ani horničtí důchodci Dolu František nechtěli s plesem zůstat pozadu, proto v pátek 7. února uspořádali Havířský bál v Horní Suché. Vyšlo jim to. Domeček praskal ve švech, sešlo se skoro 100 účastníků dychtivých zábavy a tance,“ popsal Uher.
Začátek bálu obstarali Havířští kamarádi, mužský pěvecký soubor ve slušivých hornických stejnokrojích. Nabídli širokou škálu písní od klasiky (Nabucco, Prodaná nevěsta, Gaudeamus) po známé písně z havířských kolonií. „S chutí jsme si s nimi zapěli třeba Slepičku kropenatou. Byl to dobrý úvod plesové zábavy. U barového pultu kralovali manželé Pawlasovi, víno teklo proudem a doplnil to bohatý výběr něčeho ostřejšího. A když nadešel čas večeře, byl na výběr vynikající kuřecí závitek s bramborem a oblohou a domácí tlačenka s octem a cibulí,“ pokračoval.
Korunou každého bálu bývá tombola a na tom Havířském v Domečku se tentokrát sešlo přes 50 cen, hlavní byla nepostradatelný pomocník v domácnosti – vysavač. „Po losování cen tomboly převzal žezlo zábavy DJ Lojza a pestrý rej především tanečnic začal. Neradi jsme se večer rozcházeli do svých domovů, ovšem loučili jsme se s dobrým pocitem ze zábavy a poděkováním skvělé partě „františkánů“ za hodnotnou akci v duchu havířských zvyků a tradic,“ zhodnotil Uher.
Seniory z OKD potom oslovila mladší generace: „Chodíte na havířské bály v Horní Suché, půjdete s námi na havířský bál v Ostravě!“ To znamenalo zejména časový rozdíl, protože důchodcovské akce začínají odpoledne a končívají zpravidla okolo 19. hodiny .
„V sále Brick House, což jsou vlastně bývalé koupelny Dolu Hlubina, se začínalo v sobotu 8. února až před 20. hodinou. Říkám mojí: „Mámo jak my to tu vydržíme? Ale nenudili jsme se! V moderně zrekonstruovaných prostorách v jedné části hrála cimbálovka, v druhé velký swing orchestr,“ pokračoval Uher.
Ten samozřejmě na ples v havířském duchu vyrazil v hornickém mundúru, což se považuje za stavovskou čest! „To jsem si připadal z počátku jako exot, protože stejně oděni zde byli pouze pořadatelé. Ale už při folklorním vystoupení na začátku bálu vyrukovali mladí muži v našich slušivých hornických stejnokrojích a k nim děvčátka ve slezských krojích. Tancovali, no paráda,“ konstatoval. Ocenil také provedení starobylého rituálu Skoku přes kůži, jakožto soutěže „o štajgrovy trencle“ a tombolu, u které to podle hromady cen vypadalo na dlouho, nicméně ji nakonec organizátoři vyřídili svižně.
„Havířský bál má určitě v Ostravě svoji tradici a diváci fandili jak na Baníku! Chutná večeře, kvalitní vínko a do toho ještě akrobatické vystoupení „gorolskich synków“ na vysoké úrovni. Na programu bylo i taneční překvapení, přímo bomba – temperamentní španělský tanec za zvuků kastanět! Ani jsme se nenadáli a byla jedna hodina po půlnoci. Moja pravila: „Vidíš táto a vydrželi jsme to! Loučili jsme se plni dobrých zážitků a dojmů. Havířské tradice a zvyky jsou na Hlubině v dobrých rukou!“ zakončil předseda Koordinačního výboru hornických důchodců OKD.
0
0
