Hornické semináře v Národním technickém museu

Hornické semináře v Národním technickém museu

Dioráma strojního vrtání ve Schwarzenberském paláci bylo vybudováno v roce 1913 a stroje byly předváděny v chodu. Vlevo elektrické vrtací kladivo AEG, vpravo elektro-pneumatické pulsátorové vrtací kladivo Ingersoll-Rand. Foto archiv NTM.

V roce 1910, po několika letech příprav, bylo založeno Technické museum pro Království české, právní forma byla velký vlastenecký spolek zaměřený na podporu techniky, průmyslu a technického vzdělávání. Mezi hlavní hybatele českého technického muzea byli cukrovarníci, horníci a hutníci. Technické museum tehdy fungovalo na spolkovém principu bez větších státních subvencí, hlavním zdrojem příjmů byly dary průmyslových podniků, jejichž představitelé byly členy spolku technického musea. Často to byly významné osobnosti v průmyslu, které na svoji činnost v muzeu přispívaly a vedení muzea a jeho odborných skupin si volily. Členy tohoto, svého času velmi významného montánního spolku, tehdy pevně spojovala víra v hornictví a hutnictví a jeho členové neváhali věnovat muzeu exponáty, které jsou dnes ty nejhodnotnější sbírkové předměty hornických či hutnických sbírek NTM.

Ing. Emanuel Sedlák, emeritní báňský ředitel Kladenských dolů PŽS, zakládající a vůdčí osobnost hornicko-hutnické skupiny Technického musea pro Království české. Foto archiv NTM.

Od počátku své existence tedy mělo Technické museum pro Království české velice úzkou vazbu spíše na průmysl než na historii techniky. Dnes je pojem „muzeum“ vnímán ve smyslu progrese a inovací takřka negativně, ale původní role muzeí byly nejen historické či dokumentační (jako dnes), ale hlavně to byla prezentace lokálního i národního hospodářství, přírodních i kulturních pamětihodností. Muzea byla nejen hybatelé společenské a technického dění, ale i významné vědecko-výzkumné organizace. Připomeňme, že i slavný K.k. geologische Reichsanstalt, povstal z Muzea c.k. dvorské komory pro mincovnictví a hornictví. Muzejní model vědy a výzkumu se přežil a vědecko-výzkumná role muzeí začala klesat až v 50. letech, po vzniku ČSAV a jejich vědeckých ústavů po válce vybudovaných podle sovětského vzoru. Muzea byla znárodněna a připadla pod Ministerstvo kultury a kulturní odbory KNV a jejich význam pro aktuální dění ve společnosti, vědě a výzkumu, průmyslu a technice začal postupně upadat na úkor nově vzniklých vědeckých organizací a zřizovateli požadovaných prezentací kulturních, ideologických a uměleckých témat. Dnes je těžiště v aktivním dění muzeí především v oborech jako je archeologie, která často spadá pod regionální muzea, prezentace sbírek atp. Specifickou roli ve vědě ještě hrají velká muzea jako je třeba Národní muzeum.

Dr. Mont. Karel Galler, významný manažer, generální ředitel České obchodní společnosti (předchůzce SUBAG a SHD) a vedoucí hornické skupiny Technického musea československého ve 30. letech, a jeden z tvůrců koncepce muzejních dolů NTM. (Archiv NTM)

Jednou z prvních odborných skupin, které vznikly v den založení Spolku Technického musea pro Království české v roce 1910, byla skupina hornictví a hutnictví. V jejím čele stál emeritní báňský ředitel Pražské železářské společnosti Emanuel Sedlák. V hornické skupině byli členy ředitelé významných důlních podniků, profesoři báňské akademie, činovníci státní horní správy a další osobnosti z montánní sféry. Mezi první patřili například profesor a emeritní rektor c. k. Horní akademie v Příbrami (VŠB) prof. Dr. Mont. Josef Hrabák, doc. František Slavík, prof. Cyril Purkyně, prof. Dr. Mont. Jaroslav Jičínský, průmyslníci a těžaři Julius Petschek, Eduard Jakob Weinmann a další.

Klepetový nakladač KN1 Praga. Zdárný produkt československého reverzního inženýrství na základě důlních strojů JOY – Sulliven dodaných do Československa v rámci poválečné pomoci UNRRA. Nakladač s housenkovým podvozkem, vyrobený v ČKD Slaný, umožňoval naložit až 100 tun uhlí za hodinu. Příčný výložník přesýpá uhlí na porubní hřeblový dopravník STR30. Foto Martin Přibil.

Pravidelné schůze montánní skupiny probíhaly za hojné účasti, diskusí a referátů členů skupiny, výroční schůze v pražském Obecním domě bývaly vždy na podzim. Prvním velkým počinem hornické skupiny bylo vybudování expozice hornictví ve sklepeních Schwarzenberského paláce na Hradčanech, Schwarzenbergové tehdy byly ještě velcí těžaři a hornictví a jeho prezentaci významně podporovali. Expozice hornictví byla vybudována po dvou letech příprav, zahraničních cest za inspirací a shánění exponátů. Členové skupiny a důlní podniky poskytli řadu exponátů a vybavení do expozice, c. k. ministerstvo veřejných prací, v jehož gesci tehdy bylo hornictví, přispělo obnosem pět tisíc korun. Otevření hornické expozice znamenalo řádový nárůst návštěvníků technického muzea, neboť veřejnost zajímaly věrohodně vybudované makety důlních pracovišť, neboť nebylo moc možností pro veřejnost navštívit činné doly. Muzeum bylo v roce 1913 doplněno o pracoviště s funkční vrtací techniku firem Ingersoll-Rand a AEG a další nové expozice hutnictví, metalurgie a alchymie.

Nová vitrínová expozice horncitví v NTM autorů Karola Šmehila a Martina Přibila spolu s opravenou maketou dolů byla otevřena v roce 2013. Na tvorbě expozice se významně podíleli české strojírny vyrábějící důlní zařízení. V pozadí dar firmy T Machinery a.s. Ratíškovice, stěnový válcový kombajn na nízké sloje MB 280 E se sekcí mechanizované výztuže MVPO 4200. Foto Kateřina Uksová.

Po E. Sedlákovi se stal vedoucím hornické skupiny c. k. dvorní horní rada Ing. Mont. Rudolf Sládeček, skupina dále pokračovala ve svých odborných schůzích, ze kterých se vyvinuly pozdější hornické semináře NTM. Po celá 20. a 30. léta byla hlavním úkolem skupiny příprava výstavby nové budovy muzea s rozsáhlými montánními expozicemi, protože Schwarzenberský palác již kapacitně muzeu nestačil.

Ve 30. letech se ujal vedení hornicko-hutnické skupiny, Dr. Mont. Karel Galler, velice schopný manažer a generální ředitel České obchodní společnosti, která měla doly a rozsáhlé dolové pole v dnešním SHR, uhlí dobývala např. v prostoru Ledvic a Bíliny, kde Karel Galler vybudoval za 1. sv. války důl Apollo. Významnou práci vykonal Karel Galler při stěhování vesnic ustupující těžbě uhlí, např. starých Chotějovic a dalších obcí. Posledním velkým dílem Karla Gallera byla organizace a projekce nových expozic hornictví a modelových dolů pod novou budovou Technického musea československého v Praze na Letné. Skutečnost, že technické muzeum získalo na Letné od státu pozemky pro novou budovu je zásluhou tehdejšího značného vlivu hornické skupiny TM.

Na hornickém semináři NTM, právě prezentuje svůj příspěvek Ing. Richard Kaňa, ředitel a spolumajitel zlatorudné baně Rozália, dnes posledního rudného dolu na území bývalého Česko-Slovenska. Foto Martin Přibil, 2014.

Karel Galler zemřel zcela náhle v pohnutých zářiových dnech 1938 a nedožil se tak ponižující konfiskace České obchodní společnosti do svazku německé společnosti SUBAG (pozdější osvobozené SHD a dnešní SD). Ztráta Karla Gallera nebyla jedinou velkou ztrátou hornické skupiny, další byly během okupace, kdy čerstvě dostavěná nová budova muzea byla využita pro potřeby nákladní pošty a nejtragičtější ztrátou bylo zabití Dr. Mont. Ing. Antonína Sklenáře a  Ing. Č. Pavlíka, kteří zahynuli v Brně při vítání Rudé armády.

Po druhé světové válce se muzeum začalo vracet do své nové budovy velice pomalu. Předsedou Hornicko-hutnické skupiny byl Ing. František Smékal, který navázal na starší projekty a připravil novou koncepci expozic. Po únoru 1948 byla technika shledána důležitým artiklem pro novou ideologii, což urychlilo dobudování nových expozic Technického muzea včetně hornictví a hutnictví. Od ledna 1950 bylo muzeum znárodněno, což přineslo další změny personální a schůze hornické skupiny byly přetransformovány na hornické semináře hornické skupiny Spolku přátel NTM, který měl v muzeu již jen nevýznamný poradní hlas, ale úplně de facto zanikl až v novém miléniu, v rámci změn a centralizace vedení NTM.

Vzhledem ke vzniku nových odborných hornických a hutnických organizací zbyly na NTM vědecko výzkumné úkoly spojené s historickou těžbou surovin. Této role se velice zdatně ujal Dr. Jiří Majer a vedle dalších odborníků z Geofondu Kutná Hora a Ústředního ústavu geologického sloužilo bádání hornické skupiny NTM ve prospěch poznání našich historických rudních ložisek, co se týká historické těžby, rozfárání, zrudnění atp. V té době byly hornické semináře uváděny pod názvem jako tradiční mikulášské semináře NTM z dějin hornictví.

V tradici těchto seminářů se kontinuálně pokračuje dodnes. Vzhledem k postupnému útlumu a konci různých vědeckých hornických institucí, ústavů a konferencí je zde snaha dát větší prostor živoucímu hornickému průmyslu a umožnit v hlavním městě prezentaci o aktuálním dění v hornictví v tradicích otců zakladatelů, Emanuela Sedláka, Josefa Hrabáka, Jaroslava Jičínského, Karla Gallera a dalších velikánů c.k. a později československého hornictví.

Prezentace hornického folklóru, slavných zlatohorských kahancových tanců, v rámci příspěvku Dr. Ing. Romana Pavlíka „Hornický folklór stále živý“ v roce 2015.

Hornické semináře nyní organizuje odborný pracovník Odd. hornictví NTM Ing. Martin Přibil a jsou otevřeny širokému spektru zájemců od báňského průmyslu až po archeologii hornictví. Tradičně se účastní zájemci z ČGS, s.p. Diamo, Geofondu, NPÚ, ČBÚ, OBÚ, SD a dalších organizací jako je VÚHU, hornická muzea a spolky, Archeologický ústav, atp. V posledních letech se těchto akcí začali účastnit i kolegové z HGF VŠB. Semináře se odehrávají v přátelském duchu, jsou prostorem k setkávání středního i vyššího technického hornického stavu, studentů, badatelů institucionálních i soukromých, odborné i laické veřejnosti a to v dopravně dobře dostupném hlavním městě. Počet účastníků kolísá během dne a účast bývá až kolem 100 osob. Vzhledem k počtu přednášek je možné pro odlehčení předkládat i tematické videofilmy nebo hornické písně a tance, tak jako byly v roce 2015 prezentované slavné zlatohorské kahancové tance v rámci příspěvku Dr. Ing. Romana Pavlíka „Hornický folklór stále živý“. Koho nebaví určitý blok přednášek, může si prohlédnout expozice NTM nebo se potěšit pohledem na předvánoční Prahu, popř. vyřídit nákupy dárků. Podmínky na semináři nejsou zdaleka tak luxusní jako např. na HPVT (Hornické sympozium), účastnický poplatek činí 50,- Kč (přednášející, důchodci, studenti zdarma), podává se jen káva a je zde wifi internet. Těšíme, se že nás koncem roku 2019 navštívíte v NTM na příštím výročním 110. ročníku hornického semináře, jste srdečně zváni.

Zdař Bůh!

Ing. Martin Přibil
Odd. hornictví a hutnictví NTM
Kontakt: tel.: 723 515 248, mart.pribil@seznam.cz, martin.pribil@ntm.cz