Co se děje s krajinou po těžbě? Jak se hlídají stará důlní díla, metan nebo důlní vody? A proč mají obory Hornicko-geologické fakulty VŠB- -TUO stále větší význam? O tom mluvili v podcastu DIAMO ředitel odštěpného závodu Karviná, Rostislav Dudáš, a děkanka Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO, Hana Staňková.
Ostravsko a Karvinsko mají hornictví hluboko ve své historii. Pro mnoho lidí je spojeno hlavně s černým uhlím, doly a těžbou, které region formovaly desítky let. Jenže příběh hornictví nekončí uzavřením dolů. Naopak. Právě po skončení těžby začíná složitá práce, která není vždy vidět, ale je zásadní pro bezpečnost lidí, krajiny i budoucí rozvoj území.
Stará důlní díla, důlní vody, metan, rekultivace, monitoring, práce s daty, stabilita území nebo nové využití průmyslových areálů. To
všechno jsou témata, která dnes spojují Hornicko-geologickou fakultu VŠB-TUO a státní podnik DIAMO.
„Hornicko-geologická fakulta učí porozumět tomu, co se děje a bude se dít s krajinou kolem nás. Učí plánovat její správnou a bezpečnou budoucnost,“ říká děkanka fakulty Hana Staňková. Podobně to vidí také Rostislav Dudáš, ředitel odštěpného závodu Karviná státního podniku DIAMO. Podle něj dnes nejde jen o likvidaci následků těžby, ale také
o odpovědnou přípravu území pro další využití. „Naší snahou je, aby se lokality mohly bezpečně vracet k životu. K tomu je potřeba odbornost, data, terénní zkušenost i spolupráce s městy, krajem a dalšími partnery,“ vysvětluje.
Dagmar Indrstová
specialistka komunikace, ŘSP
0
0