Rychlý útlum šachet OKD, který schválila vláda, má podle podkladů Ministerstva financí přijít státní kasu do roku 2035 na 13,7 miliardy korun. Náklady ale budou nejspíš mnohem vyšší. Navíc stoupá riziko, že konec uhlí může znamenat i konec hutnictví. V ohrožení jsou desítky tisíc pracovních míst.
„Zavřít doly, zasypat je a zrekultivovat krajinu přijde podle odhadů na 35 miliard,“ uvedl pro Seznam zprávy náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS). Ani to ale nemusí být konečný účet za definitivní konec OKD.
Rychlý útlum OKD může ohrozit místní hutní firmy. Tedy ostravskou Liberty Steel a Třinecké železárny. Případně Ostravsko-karvinské koksovny. Jen tito tři hráči zaměstnávají dohromady přes 11 tisíc lidí. Překotný útlum navíc zkomplikuje výrobu tepla pro půl milionu lidí. Kraj totiž není na tak rychlé zavření dolů, jaké schválila vláda, připraven. Ještě minulý týden se tu počítalo s tím, že přinejmenším Důl ČSM bude v provozu zhruba do roku 2025.
Uhlí pro hutní podniky – stejně jako pro teplárny – bude třeba po zavření šachet dovážet. „Přechod na dovážené palivo je složitý technicky i logisticky, firmy potřebují čas na přípravu,“ vysvětlil Unucka. Hutě i teplárny musí třeba sehnat a nakoupit pozemky na skladování paliva, které dnes odebírají z blízkých dolů přímo.
Výrobci koksu musí rovněž nově vyladit vsázku pro koksárenské pece z paliva jiných parametrů, než na jaké jsou léta nastavení. I to bude stát spoustu peněz a času. Je otázka, zda se hutě s těmito neplánovanými náklady budou schopny vyrovnat. A zda se nerozhodnou raději také omezovat či končit výrobu. To už by v regionu podle Unucky ohrožovalo včetně navazujících činností a služeb až sto tisíc pracovních míst.
Při zvažování přesného tempa uhelného útlumu letos na podzim tak budou politici muset vzít v úvahu nejen sociální dopady a zásek do státní kasy související se samotným zavřením šachet, ale také širší dopady na celou ostravskou průmyslovou aglomeraci. Jak vysoký bude pro daňové poplatníky celkový účet za OKD, to dnes nikdo neví.
0
0
