V menší míře se letos opakuje situace z roku 2022. Válka na Ukrajině tehdy vyhnala nahoru ceny elektřiny a pálit uhlí ve fosilních elektrárnách balancujících do té doby na hraně rentability začalo dávat ekonomický smysl. Stejný efekt měl i letošní útok USA a Izraele na Írán.
V samotných cenách elektřiny jde podle Hospodářských novin jen o drobné posuny. Při prezentaci výsledků za loňský rok letos v březnu tak energetická skupina ČEZ uváděla, že elektřinu na příští rok prodala za průměrnou cenu 85 eur za megawatthodinu. Nyní spolu se zveřejněním kvartálních čísel se tato hodnota zvýšila jen o jedno euro. I to má však významný vliv na hospodaření polostátní firmy. „Dává nám smysl zvýšit výrobu v uhelných elektrárnách, kterou jsme původně neplánovali, a to relativně razantně,“ řekl HN finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
Fosilní elektrárny skupiny, jako jsou Ledvice, Tušimice či Prunéřov, loni vyrobily 13,9 terawatthodiny elektřiny a ještě v březnu ČEZ očekával, že to letos bude jen o něco málo více. Nyní už vedení skupiny počítá, že uhelná produkce za letošek by se mohla vyšplhat na 15,3 TWh, tedy o 11 procent více než loni. To by odpovídalo zhruba úrovni let 2023 a 2024. Tehdy k ní ovšem přispívaly i polské elektrárny Skawina a Chorzów, které ČEZ loni prodal skupině ResInvest Tomáše Novotného, i dnes již uzavřená černouhelná elektrárna Dětmarovice.
Vyšší burzovní ceny elektřiny nesvědčí jen uhlí, ale i dalšímu fosilnímu palivu – plynu. Produkce paroplynové elektrárny Počerady od ČEZ, která se nachází ve stejné lokalitě jako uhelné Počerady od Sev.en, vzrostla meziročně za první tři měsíce o 50 procent. Na jejím provozu se podle Nováka projevila i relativně studená zima. ČEZ proto očekává, že Počerady letos vyrobí 2,7 terawatthodiny elektřiny. I v tomto případě jde o významný nárůst oproti minulému roku, který je však zkreslený tím, že loni procházely Počerady odstávkou. A za celý letošní rok počítá ČEZ s nižší produkci elektřiny z plynu, než tomu bylo ještě před dvěma měsíci. Neznamená to tedy, že by nastával zásadní obrat ve prospěch fosilní energetiky, spíš jde o krátkodobý výkyv. „V letech 2027 a 2028 budou (uhelné elektrárny) více ziskové, než jak to původně vypadalo. Ale není to nic zásadního, je to mírné zlepšení. Energetická mapa se žádným zásadním způsobem nepřemalovává,“ uvedl finanční šéf ČEZ Novák s tím, že na roky 2029 a 2030 vychází takzvaný uhelný spread, tedy rozdíl mezi cenou elektřiny vyrobené z uhlí a náklady na palivo a povolenku, opět záporně.
Pro ČEZ a jeho akcionáře včetně státu to nicméně letos přináší vyhlídku vyššího zisku i dividendy. Skupina původně počítala, že provozní zisk EBITDA by se letos mohl pohybovat v pásmu 103 až 108 miliard korun a čistý zisk důležitý pro výši dividendy mezi 27 až 31 miliardami. Nyní to vedení skupiny posunulo na 107 až 112 miliard a 30 až 34 miliard korun. EBITDA za první čtvrtletí letošního roku naopak poklesl o 18 procent na 35,3 miliardy korun, zatímco čistý zisk vzrostl o šest procent na 13,5 miliardy. Důvodem je především ukončení zdanění neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, kterou zavedla vláda Petra Fialy (ODS) po vypuknutí energetické krize v roce 2023.
0
0
