Spolkový ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck chce Německo co nejlépe připravit na možné zastavení dodávek ruského plynu. Rozšíří proto počet uhelných elektráren, které jsou pro tento účel v záloze.
V případě nedostatku plynu nebo jeho hrozby se má spotřeba plynu výrazně snížit právě při výrobě elektřiny. Do akce v tom případě půjdou již vyřazené uhelné elektrárny. Součástí rezervy se stanou i některé elektrárny na topné oleje. Poté, co návrh projde kabinetem, jej bude muset ještě schválit Spolkový sněm, napsal server msn.com.
Účast v kapacitní rezervě je povinná pro elektrárny, které Spolková agentura pro sítě klasifikuje jako systémově významné. V rámci rezervy musí být uhelné elektrárny udržovány v takovém stavu, aby mohly trvale fungovat na trhu s elektřinou. Náklady s tím spojené jsou hrazeny. Provozovatelé musí mít také po ruce dostatečné množství paliva.
Podle údajů ministerstva se plyn v loňském roce podílel na výrobě elektřiny v Německu přibližně 15 procenty. Nyní je však tento podíl pravděpodobně nižší. V případě nouzového stavu se na využívání plynových elektráren k výrobě elektřiny má vztahovat tzv. malus po dobu šesti měsíců, což by podle ministerstva způsobilo nehospodárnost jejich provozu. Provozovatelé by pak museli platit peníze státu. O tom, zda se tak stane, rozhodne Habeck po konzultaci s kolegy.
Zařízení, která současně vyrábějí teplo a elektřinu, mají mít možnost pokračovat v provozu, pokud neexistuje alternativa k výrobě tepla.
Nařízení o možném využívání uhelných elektráren při výrobě elektřiny je omezeno do 31. března 2024. Podle dřívějších informací ministerstva by se do léta 2024 mohl podíl ruského plynu v Německu postupně snížit na 10 % spotřeby. V polovině dubna činil 35 procent.
2
0
