Energetické společnosti navyšují fosilní produkci a pomáhá to i jejich hospodaření. Je to vidět třeba u Sokolovské uhelné, která se vymanila z miliardových ztrát. Oživení však zřejmě bude jen dočasné.
Sokolovskou uhelnou představuje letošek čtyři roky staré déja vu, píší Hospodářské noviny. Nejmenší z trojice tuzemských těžařů hnědého uhlí se tehdy začal připravovat na konec uhelné éry, omezoval těžbu a rušil místa. Skokové zdražení elektřiny vyvolané útokem Ruska na Ukrajinu však náhle vrátilo výrobu elektřiny z fosilní komodity do hry. Společnost povolala horníky zpět do práce a zvýšila těžbu. Nakonec v roce 2022 dosáhla rekordního zisku ve výši 2,3 miliardy korun.
Letos se situace v menším měřítku opakuje. Spouštěčem nebyl konflikt na východě Evropy, ale v Perském zálivu odstartovaný koncem února útokem USA a Izraele na Írán. Také ten nakopl ceny elektřiny směrem nahoru, i když zdaleka ne tak výrazně jako při cenových extrémech před čtyřmi lety. Zároveň však zlevnila emisní povolenka. „To vytvořilo příležitost pro uhelné zdroje. Březen byl významnou příležitostí pro prodej výkonů na druhý až čtvrtý kvartál se zvýšeným objemem výroby,“ popisuje předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné i sesterské společnosti SUAS Group Pavel Tomek. Díky výhodnějším tržním podmínkám v první polovině tohoto roku společnost nakonec navýšila letošní plán těžby z původních 1,57 milionu zhruba na dva miliony tun uhlí. „To je 20 až 25 procent navíc oproti konzervativnímu plánu a také výhled pro rok 2027 je na stejné úrovni,“ doplnil Tomek. Skupina se přitom dlouhodobě připravuje na ukončení těžby a z tohoto důvodu po odchodu lidí do důchodu nenabírá nové zaměstnance do těžebního úseku a postupně se zbavuje i těžebních strojů. Při navyšování produkce uhlí je tak poměrně limitovaná.
Sokolovská uhelná však není jediná, kdo chce letos těžit více, než původně plánoval. Také ČEZ při prezentaci výsledků za první kvartál oznámil, že v Severočeských dolech vytěží letos více, než očekával. A vyrobí více uhelné elektřiny. „Dává nám smysl zvýšit výrobu v uhelných elektrárnách, kterou jsme původně neplánovali, a to relativně razantně,“ řekl HN finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Uhelné elektrárny skupiny loni vyrobily 13,9 terawatthodiny elektřiny. Pro letošek by to mohlo být 15,3 terawatthodiny, tedy nárůst o 11 procent.
Pod třetího z tuzemských těžařů, skupinu Sev.en Pavla Tykače, spadá lom Vršany, který zásobuje především elektrárnu Počerady. Skupina původně loni koncem roku oznámila, že elektrárnu stejně jako svůj druhý uhelný zdroj Chvaletice nejpozději v březnu 2027 zavře. Sám Tykač mluvil o tom, že to pravděpodobně bude už na přelomu roku. Správce přenosové soustavy ČEPS následně vyhodnotil, že s výjimkou dvou chvaletických bloků nejsou zdroje pro energetickou bezpečnost Česka nezbytné, a de facto tak dal ukončení výroby zelenou. Letos v dubnu však Sev.en oznámila, že původně avizovaný nejzazší termín v březnu 2027 „nemusí být konečný“ a po vyhodnocení tržní situace může nechat oba zdroje v provozu déle. To naznačuje, že i Sev.en se uhlí aktuálně vyplatí více, než původně předpokládala.
Aktuální vývoj však nepředstavuje renesanci uhlí, spíš časově omezené prodloužení životnosti. Energetické společnosti nic nemění na svých plánech definitivně ukončit těžbu i spalování v rozmezí let 2030 až 2033, v případě Sev.en nejspíš i dříve.
0
0
