30 let od otevření Hornického muzea v Ostravě-Petřkovicích

30 let od otevření Hornického muzea v Ostravě-Petřkovicích

U příležitosti 30. výročí od otevření Hornického muzea Landek Park v Ostravě-Petřkovicích a zároveň 20. výročí od otevření unikátní rozsáhlé expozice „báňské záchranářství“ se sešli 3. prosince zástupci vlastníka a provozovatele Dolní oblasti Vítkovic, současní i bývalí zaměstnanci DIAMO závodu ODRA a HBZS a zástupci hornických organizací a spolků, aby si obě výročí připomenuli. Součástí setkání byla i mše u kapličky svaté Barborky.

Hornické muzeum v Ostravě-Petřkovicích je situováno v areálu nejstarší ostravské šachty Dole Anselm (hornické veřejnosti známé spíše pod názvem Důl Eduard Urx), která byla založena v roce 1835 uprostřed důlního pole Ferdinandovo štěstí. Důl Anselm byl součástí dolů komplexu tzv. Kombinovaných (sdružených) hlučínských dolů, jejichž vlastníkem byla Kapitula olomouckého arcibiskupství. Tento komplex byl 8. 4. 1843 prodán Salamonu Mayeru Rothschildovi. Důl měl rozlohu 892 ha a konečnou hloubku 700 m. Při archeologických vykopávkách na vrchu Landek byla v roce 1953 objevena i unikátní soška tzv. „Petřkovické Venuše“. Organizačně byl důl začleněn od 1. 1. 1964 pod Důl Vítězný únor v Ostravě-Přívoze (odštěpný závod ODRA je jeho právní nástupce).

Hornické muzeum bylo založeno v roce 1987 a postupně probíhalo budování muzea až do 4. 12. 1993, kdy symbolicky na svátek patronky horníků sv. Barborky, jej jeho provozovatel, závod ODRA, zpřístupnil veřejnosti. Velký podíl na vzniku muzea měli hlavně zaměstnanci závodu ODRA Ing. Stanislav Vopasek (první ředitel muzea), Ing. Pravomil Vokřínek a tehdejší ředitel závodu Ing. Jaroslav Vaněček.

Těžba v dole Anselm byla ukončena po vyčerpání uhelných zásob ze slojí v jeho důlním poli v roce 1991. V roce 1992 proběhla likvidace těžní jámy zasypáním od dna až po úroveň tzv. štolového patra, to je cca 9 m od ohlubně, kde je instalován výtah pro dopravu návštěvníků do podzemí. Od otevření muzea souběžně pokračovaly práce na opravách objektů situovaných v areálu a prohlášených za kulturní památku – jámové budově s ocelovou těžní věží vzpěrové konstrukce, kompresorovně, strojovně, administrativních budovách, kantýně a dalších objektech. Byly zrekonstruovány inženýrské sítě a komunikace v areálu.

Koncem 90. let 20. století bylo Hornické muzeum v Ostravě-Petřkovicích organizačně vyčleněno ze závodu ODRA a začleněno v rámci OKD do jiné organizační jednotky. Propojení Hornického muzea jako technické památky a vrchu Landek jako národní přírodní památky s bohatou vegetací i zvířenou dodává této lokalitě v Ostravě-Petřkovicích jedinečnost a přitažlivost. V areálu se nachází také četná sportoviště, jako např. hřiště pro plážový volejbal, tenisové kurty či cyklokrosová dráha a také kaple svaté Barborky. Celková plocha areálu muzea je cca 10 ha. Světově unikátní rozmístění expozic a exponátů v podzemí i na povrchu rozlehlého průmyslového areálu na okraji chráněné přírodní památky zachycuje průběh lidských aktivit od doby kamenné, přes typickou průmyslovou architekturu, až po důlní techniku charakteristickou pro 20. století. Zvláště expozice důlního záchranářství shromážděná na Landeku patří mezi největší svého druhu na světě. Mezi historické skvosty s mezinárodním významem patří např. nejstarší dochované dýchací přístroje z roku 1884 či těžká potápěčská souprava Siebe-Gorman z roku 1920. Kromě toho expozice zahrnuje i novodobou dýchací a záchranářskou techniku. Atraktivní součástí prohlídky je možnost vyzkoušet si záchranářský výcvik na cvičném záchranářském polygonu. Expozici důlního záchranářství nezištně vybudovali pracovníci HBZS v Ostravě.

Areál hornického muzea dnes nazývaný Landek Park je vyhledávanou atraktivní příměstskou rekreační zónou, kam si kromě milovníků historie najdou cestu rodiny s dětmi, školáci, sportovci i účastníci kulturních akcí. Platí, že kdo z návštěvníků Ostravy minul Landek, minul Ostravu.

Ing. Libor Jalůvka, MBA
oddělení přípravy útlumu
a legislativy, o. z. ODRA

0 0

K poslední šichtě Zdař Bůh

Pod záštitou Klubu přátel hornického muzea v Ostravě byly vydána kniha pod názvem K poslední šichtě Zdař Bůh ke 100 výročí mohutného výbuchu na Dole...