Na Ostravsku, Karvinsku a v části Beskyd zůstanou pod zemí téměř dvě miliardy tun černého uhlí. Vyplývá to ze statistiky státního podniku Diamo. Na konci ledna se zavře poslední činný důl ČSM a většinu nevytěžených zásob v ostravsko-karvinském revíru čeká odpis a vyjmutí ze státní evidence.
„Nic netrvá věčně. Čekat se to dalo, ale ne, že to bude tak brzo,“ říká pro Český rozhlas Ostrava Petr Szwanczar, závodní báňský záchranář ve společnosti OKD. S koncem těžby je smířený, i když stejně jako další na šachtě o nevytěžených zásobách ví. V různých dobývacích prostorech kolem dolů zůstává od několika desítek až po 120 milionů tun černého uhlí u Orlové.
Jednoznačně největší ložisko je v Beskydech, potvrdil geolog v podniku DIAMO Matěj Fuka. „Ve Frenštátě, konkrétně v ložisku Frenštát-východ a Frenštát-západ, které se nikdy nevykopalo, zůstává přibližně 1,5 miliardy tun,“ dodává.
Celé podzemí se bude postupně zatápět vodou. Dostat se pak někdy k tomuto uhlí bude podle něj možné jenom teoreticky. „Spíš hypoteticky. Někdo by řekl, že tou vodou to může být konzervováno, ale myslím si, že dosažitelnost uhlí zůstává science fiction,“ doplňuje s tím, že uhlí tak zůstane spíš ztracené.
Přesto jakási zadní těžební vrátka pro budoucnost existují směrem k polské hranici. Ukázaly to dřívější průzkumy. „Uhelná pánev tam pokračuje až do Polska a teoreticky by tam mohla existovat nějaká možnost další těžby,“ říká Fuka.
Pro srovnání, také ze statistik společnosti Diamo, černého uhlí se v celém ostravsko-karvinském revíru vytěžila od roku 1770 asi 1,7 miliardy tun, tedy méně než pod povrchem zůstane.
0
0
