Po rozsáhlém žhářském útoku na vysokonapěťové kabely v jihovýchodní části Berlína, který způsobil největší blackout od druhé světové války, probíhají intenzivní práce na obnovení dodávek a vyšetřování.
Desítky tisíc domácností a podniků byly podle oenergetice.cz po několik dní bez elektřiny. Spolková prokuratura převzala případ jako podezření z teroristické sabotáže. Incident znovu vyvolal debatu o zabezpečení německé kritické infrastruktury.
Po žhářském útoku na kabelový most přes Teltowský kanál zůstalo asi 45 000 domácností a 2 200 podniků bez elektřiny, celkem mělo být zasaženo zhruba 100 000 obyvatel Berlína. Selhala mobilní síť, omezil se provoz veřejné dopravy, a školy či zdravotnická zařízení musely přejít na záložní zdroje. Následky byly citelné zejména během mrazivého zimního počasí. V úterý, čtvrtý den výpadku proudu, bylo bez elektřiny ještě přibližně 25 000 domácností a 1200 obchodů a firem. Podle nejnovějších informací měly být dodávky včera částečně obnoveny, přičemž práce na plném obnovení dodávek stále pokračují.
K útoku se prostřednictvím veřejně dostupného dopisu přihlásila krajně levicová aktivistická skupina Vulkangruppe. Ta jej označuje za útok na fosilně založený energetický systém. Německé orgány považují dopis za autentický a prověřují ho v rámci vyšetřování. V druhé verzi veřejného prohlášení skupina odmítá spekulace o zapojení zahraničních aktérů a staví čin do kontextu domácích společenských konfliktů.
Případ převzalo Německé státní zastupitelství v Karlsruhe, které se zabývá nejzávažnější trestnou činností. Čin je vyšetřován jako podezření ze sabotáže, terorismu a žhářství. Vedení vyšetřování zdůraznilo, že probíhá shromažďování důkazů a výslechy. Berlínský starosta označil útok za teroristické jednání, které ohrožuje životy obyvatel a vyzval k intenzivnímu stíhání pachatelů.
Ekonomické ztráty spojené s delším výpadkem elektrické energie se podle odhadů podnikatelských sdružení v Berlíně mohou vyšplhat do milionů eur, neboť výpadky ovlivnily mimo jiné sektor služeb, malé podniky i průmysl. Incident dále podnítil debatu o tom, do jaké míry je německá kritická infrastruktura skutečně zabezpečena proti cíleným útokům, a vyvolal tlak ze strany veřejnosti i politiků na zlepšení ochranných mechanismů. Generální ředitelka Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Helena Melnikovová požaduje, aby se v rámci legislativního procesu zohlednily slabiny, které podle jejího názoru souvisejí s bezpečností. „Důležitým poznatkem z nedávných útoků je omezení povinnosti zveřejňovat citlivé údaje,“ uvedla Melnikovová. V současné době jsou veřejně přístupné podrobné mapy elektrické sítě.
Německo přitom již posílilo rámec ochrany kritické infrastruktury následkem řady incidentů, a to včetně energetického sektoru. Pravidla, která vstoupila v platnost v roce 2025, ukládají provozovatelům povinnost identifikovat zranitelná místa, zpracovat plány odolnosti a hlásit zásadní incidenty, jinak hrozí sankce. Někteří politici a bezpečnostní experti nyní volají po ještě přísnějších opatřeních, včetně většího propojení bezpečnostních složek s energetickými operátory a posílení fyzické ochrany klíčových zařízení.
