S koncem ledna 2026 se definitivně uzavírá kapitola hlubinné těžby černého uhlí v České republice. Ačkoliv se v souvislosti s energetickou bezpečností často hovoří o obrovských zásobách ukrytých pod povrchem, realita je neúprosná. Přestože v české zemi zůstávají odhadem dvě miliardy tun černého uhlí, jeho dobývání končí. Poslední činný důl ČSM těžařské společnosti OKD v těchto dnech dotěžuje poslední využitelné tuny.
Bilanční zásoby jsou minulostí
Hlavním důvodem zastavení strojů je vyčerpání takzvaných bilančních zásob v dobývacím prostoru Louky. Jde o uhlí, které je detailně prozkoumané, technicky dostupné a jehož těžba se ekonomicky vyplatí při dodržení všech ekologických a právních norem, uvedl server tzb-info.
Podle vyjádření společnosti OKD sice v podzemí dolu ČSM zůstává zhruba 413 milionů tun zásob, ty jsou však klasifikovány jako nebilanční. „To jsou zásoby, které sice existují, ale nelze je vytěžit. Brání tomu buď ochrana zástavby a přírody, nebo technická a ekonomická náročnost, která by byla pro firmu likvidační,“ uvádí těžaři ve své zprávě. Celkově pak v celém Česku zůstane pod zemí nevyužito kolem dvou miliard tun uhlí.
Pro černé uhlí už není kupec
Jedním z nejzásadnějších faktorů konce těžby je faktický rozpad trhu. Zatímco česká energetika je stále závislá na uhlí zhruba ze 40 %, týká se to téměř výhradně uhlí hnědého. Černé uhlí ztratilo své klíčové odběratele v rekordně krátkém čase.
Poslední černouhelná elektrárna v Dětmarovicích ukončila svůj provoz a tradiční teplárny masivně přecházejí na plyn či biomasu. Kritickou ránu pro OKD znamenal také krach společnosti Tameh Czech a pád huti Liberty Ostrava. V současnosti tak v Česku zbývá jediný významný odběratel koksovatelného uhlí – Třinecké železárny. Ty však většinu své potřeby pokrývají dovozem, protože výroba koksu vyžaduje specifické směsi různých druhů uhlí, které ostravsko-karvinský revír nedokáže v potřebném spektru nabídnout.
Ekonomika a chybějící generace horníků
Hlubinné dobývání v extrémních hloubkách s sebou nese drastický nárůst nákladů. Světové ceny uhlí se drží nízko a importované uhlí, často těžené povrchově v zámoří, je pro průmysl výrazně levnější než surovina z hlubin Karvinska.
K ekonomickým důvodům se přidává i personální krize. Hornictví jako obor v Česku prakticky vymřelo. Učňovské obory zanikly už před lety a průměrný věk stávajících zaměstnanců OKD se blíží k padesátce. „Reálně není možné doplňovat kvalifikovaný personál. Mladá generace už do podzemí nenastupuje,“ přiznává OKD.
Co bude dál?
Ukončení těžby neznamená okamžité opuštění areálů. Na řadu nyní přichází technická likvidace dolů, ekologické sanace a rekultivace krajiny, která po staletí sloužila průmyslu. Pro region je nyní prioritou sociální smír a férové vypořádání s odcházejícími pracovníky.
Moravskoslezský kraj nyní stojí před výzvou transformace. OKD plánuje nastartovat nové podnikatelské aktivity, které by v budoucnu mohly na Karvinsku vytvořit moderní pracovní místa a nahradit tak těžký průmysl, který region formoval od průmyslové revoluce. Miliardy tun černého zlata tak sice pod zemí zůstanou, pro moderní Česko však již nepředstavují energetickou spásu, ale spíše uzavřenou kapitolu dějin.
1
0
