Nedávný výpadek elektrické energie v Berlíně, který nechal bez proudu 2000 firem a 30 tisíc domácností v Berlíně po dobu 30 hodin, vzbudil pochybnosti o stabilitě tamní sítě a spolehlivosti dodávek elektřiny.
Ukázalo se, že realita není právě uspokojivá. Spolkové ministerstvo vnitra připustilo, že žádný národní plán pro nepředpokládané situace v tomto ohledu neexistuje. Blackout způsobila švýcarská firma pracující na silničním mostě, která nedostatečně zmapovala podloží a poškodila kabel s napětím 110 tisíc voltů, uvedl server Euro.cz.
Po výpadku byly německé úřady vystaveny nejen rozčilení dotčených firem a domácností, ale také zvýšenému zájmu médií. Berlínská veřejnoprávní stanice RBB se obrátila na ministerstvo vnitra s dotazem, co by následovalo v případě, že by podobný výpadek postihl celou zemi. Úřad k uklidnění vášní právě nepřispěl: „Celostátní nouzový plán pro řešení takové události jako takový neexistuje.“
Ministerstvo uvedlo, že ochrana před katastrofami podobného rázu je v kompetenci 16 zemských vlád, což ale znamená, že existuje 16 různých postupů pro případ nouze, uvedl web Deutsche Welle. Přitom úřad, který má v kompetenci civilní ochranu a pomoc v případě katastrof, je zřízen a jmenuje se Bundesamt für Bevölkerungsschutz und Katastrophenhilfe (BBK). Jeho úkolem je právě koordinace nouzových plánů a dodávek v takových případech.
Podle vyjádření samotného BBK jde o téma, kterým se zabývá jedno z jeho oddělení. Spolehlivé zásobování Spolkové republiky elektrickým proudem tedy hlídá jedno z oddělení jedné agentury jednoho ministerstva. Ve Spojených státech tutéž roli plní Ministerstvo vnitřní bezpečnosti s rozpočtem 40 miliard dolarů. „BBK může jen dávat odborná doporučení,“ říká Hans-Walter Borries z asociace kritické infrastruktury BSKI. „Vydávají dobré směrnice, ale reálnou výkonnou moc mají jednotlivé spolkové země a jejich vlády,“ dodává.
Německo postrádá odpovídající logistické plány a plány dodávek v případě výpadku velkého rozsahu, především co se týče dodávek do nemocnic, pečovatelských domů a pohotovostních služeb, dodává Borries. Případ blackoutu v Berlíně jeho slova potvrdil. Nemocnice v Berlíně bez záložních zdrojů stěhovaly pacienty z jednotek intenzivní péče z jedné do druhé.
Vzhledem k tomu, že Německo je v současné době uprostřed transformace své energetiky, je nutnost pohotovostního plánu mnohem naléhavější. “Potřebujeme zajistit bezpečnost dodávek, rozšíření sítí a větší skladovací kapacitu,” řekl Borries. “Denní poptávka po elektřině je v Německu mezi 60-70 gigawatty. Když náhle chybí 5 gigawattů, ať už z důvodu příliš drahé ceny na mezinárodním trhu, hackerského útok na elektrárnu nebo extrémní povětrnostní situace, má to vliv na celou síť,” dodal.
0
0
