Top Menu
Povídky
Povídky
Bylo to v závěru roku 1959, na Velkodole Stalin už tři dny na vrcholu těžní věže nesvítila červená hvězda, symbol hlásající do celého kraje, že šachta splnila denní, ale v tomto období i měsíční a roční cílový plán, všem šlo…
O Mirkovi a jeho kouscích by se toho dalo napsat hodně. ale velmi často se stalo, že to nešlo nahlas reprodukovat. Přesto se stal na jednom důlním podniku neodmyslitelnou figurkou. Patřil mezi špičkové předáky v rubáni v 80 letech minulého…
Revírníci se vždy po vyfárání scházeli u směnmistra, aby mu předložili k podpisu raportní knihu. U každého směnmistra byla skříň., v níž se nacházelo dobré pití. Tak bylo možné synky počastovat za dosažené výkony ve směně nebo jim nalít po…
Ukázka z publikace Petra Schreibera ze života inženýra na šachtách OKR. „To my na Armádě…?“ Jak jsem už zmínil v jiném vyprávěni, ředitel Pěgřimoč používal pří řízení metodu cukru a biče a nevynechal při tom ani své nejbližší spolupracovníky. Už…
Vysoký, asi jako já, hřmotný, asi jako já, nepoddajná kštice tvrdých, stojatých vlasů (já měl kdysi kudrnaté), zkoumavý pohled přes tlustá skla, hlubší vrásky od nosu k bradě – snad se také rád zasměje, asi jako já – tak vypadal…
PETR SCHREIBER ZE ŽIVOTA INŽENÝRA V ŠACHTÁCH OKR "To my na Armádě...?" Vzpomínka na nedávného zesnulého kamaráda, kterou sám napsal. Žili, byli dva bratři dvojčata. K nerozeznání, dvě vejce, ale jen do okamžiku otevření mluvidel. Jeden, výtečný střelmistr, rozvážný, klidný.…
aneb povídánky z landeckého kopce Napsala Miriam Prokešová Ukázka: BÍLÝ PES A KLÍČ OD LANDECKÝCH POKLADŮ (Pokračování textu…)
Jaroslav Čihař je jako autor zachycující hornická témata v regionu známý. Tentokrát sepsal zábavné historky z havířského života
Šak to stálo za to. „Františku,“volal doktor Čenský doktoru Součkovi,“pošlu ti na standart jednoho infarkta z jipky. Je už mimo akutní nebezpečí, tak si ho tam vem na doléčení. Máš místo?“„Jo, zatím mám, tak ho Zdeňku pošli.“ Za chvíli přivezli…
Povídka Když se v katastru obce Michálkovice našlo černé uhlí, bylo v této dosud zemědělské oblasti zahájeno hloubení prvních dvou jam. Psal se rok 1843. První se jmenovala Ferdinand a po několika letech zanikla. Druhá dostala jméno Michal podle významného báňského odborníka…
Pamětníci, vzpomínejte! Vzpomínky, které nosíme v hlavě mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemůže do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda odcházejí-li do nekonečna s námi, aniž by poučení či radost odevzdaly jiným. V této rubrice…
Ukázka z knihy PETRA SCHREIBERA ZE ŽIVOTA INŽENÝRA V ŠACHTÁCH OKR Pomalu jsem se do pracovního ruchu na Jindřichové úspěšně zařazoval. Podle rady mého strýce, který pracoval na šachtě řadu let jako technik: „moc nevyskakuj, pozoruj a odposlouchávej, snaž se…
(povídka) „Už mne ten život nebaví“, ulevila si zlostně paní Volná. Nejraději by praštila pěstí do stolu, ale musela s tím počkat až do návratu domů. Stála totiž u hrobu svého nebožtíka, milovaného manžela Ferdinanda, kde ji čekalo nemilé překvapení. Kovový…
Kdyby Tomek Mrozek věděl, co ho v manželství čeká, asi by se do ženitby nehrnul. Byl to pěkný urostlý mládenec slušných způsobů, havíř na slezskoostravském dole Terezie, který byl později přejmenován na Důl Petr Bezruč. Psal se rok 1882,…
Povídka Byl to synek z Jaklovecké kolonie, kde v jednom z prvních postavených domků s mámou bydlel. Nepatřil už mezi výrostky nebo hornické učně, měl něco málo přes pětadvacet let, ale protože nebyl ženatý, na oslovení synek měl pořád nárok. Byl havířem na šachtě…