Mít jistotu dostatku vlastní elektřiny bude v budoucnu klíčové. „Většina studií ukazuje na to, že dovážet nebude odkud. Spotřeba elektřiny má navíc v Evropě růst,“ upozorňuje v rozhovoru o uhelném exitu ČEZ jeho mluvčí Ladislav Kříž.
„V Evropě jsou trhy sice propojené, ale jednotná cena se tvoří jen mezi státy, které mají dostatek vlastních zdrojů. Pokud má stát málo vlastních zdrojů, pak pro něj neplatí evropské ceny, ale ceny podstatně vyšší. To vidíme v současnosti v Maďarsku, kde jsou ceny kvůli nedostatku a převaze plynových zdrojů vysoké,“ připomíná mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž skutečnost, kterou ve své argumentaci příznivci co nejrychlejšího odstavení uhlí obvykle opomíjejí. Právě z ekonomických důvodů jeho společnost nehodlá v budoucnu opustit žádný areál odstavené uhelné elektrárny. Některé přebuduje na paroplynové, na nevyužitých prostorech se objeví fotovoltaika, ale také například skleníky.
Představili jste plán, podle kterého přestanete ČEZ – s jedinou výjimkou – používat uhlí do roku 2040, tedy jen dva roky po Německu. Je to dobré rozhodnutí?
Představili jsme plán, že kolem roku 2040 budeme v Česku provozovat již jen jedinou uhelnou elektrárnu, tu nejmodernější, v Ledvicích. Má výkon 660 megawatt a zprovoznili jsme ji před dvěma roky. Její životnost jde za rok 2040. Ale máme zde i uhelnou komisi, a tak uvidíme, jak to do budoucna celé bude.
Uhelné elektrárny, které budou odstavené v následujících letech, vyčerpají stávající přebytek elektřiny, který směřuje na vývoz, ale to nestačí. Musí být nahrazeny i novými bezemisními elektrárnami. Evropské unie směřuje ke klimatické neutralitě do roku 2050, tedy k bezemisním zdrojům. To pro Českou republiku znamená, že naplnění této vize je možné pouze rozvojem obnovitelných zdrojů a jadernou energii.
Co bude odstavení všech uhelných elektráren znamenat pro energetickou bezpečnost a nezávislost republiky? Bude mít v roce 2041 Česko dost elektřiny?
Musíme se na to připravit. Ale éra uhlí končí, protože tato jediná tuzemská energetická surovina splnila svoji historickou úlohu a pomalu dochází. Přichází doba obnovitelných zdrojů, decentralizované a bezemisní energetiky. Ale uhlí nás ještě řadu let neopustí, protože obnovitelné zdroje budou potřebovat zálohu. Poslední studie ČEPS ukazuje na to, že bez výstavby nových zdrojů budeme mít kolem roku 2040 vážný problém, proto se také plně pracuje na přípravě nového jaderného zdroje v Dukovanech.
Co bude s místy po odstavených elektrárnách? Plánujete nějak využít jejich infrastrukturu, která by se musela jinde v republice budovat?
Nemíníme opustit žádnou z lokalit, kde je vybudovaná infrastruktura, vyvedení výkonu. Jde o lokality vhodné k výstavbě paroplynových elektráren, rozsáhlé pozemky i rekultivované plochy lze využít pro stavbu solárních parků. Hledáme i další využití areálů. V letošním roce jsme v Tušimicích zprovoznili nové korporátní datové centrum skupiny ČEZ. Jedná se o nejmodernější a zároveň o jedno z největších podnikových datových center v České republice. Přímé napojení na elektrárnu zajišťuje datovému centru efektivní dodávku elektřiny, která představuje v dlouhodobém horizontu běžně přes dvě pětiny z celkových provozních nákladů datových center. Na opačné straně je datové centrum pro elektrárnu stabilním odběratelem. Do konce roku zahájí ve stejné lokalitě provoz bateriové úložiště. Vystaven byl skleník na pěti hektarech a stavba obdobného skleníku v areálu Elektráren Prunéřov by měla být zahájena v roce 2020.
Máte již představu, jaké náklady bude odstavení uhlí znamenat pro ČEZ?
Náklady se v tomto směru ještě zpřesňují, tak jak se i zpřesňuje samotný harmonogram, kdy budou jednotlivé uhelné bloky definitivně vyřazeny z provozu.
Odstavení uhelných elektráren bude zřejmě také znamenat propouštění. Máte už plán pro zaměstnance, kterých se to bude týkat?
Případné uzavírání výrobních zdrojů je dlouhodobý proces. Elektrárnu není možné ze dne na den zastavit a opustit. Musí se vyčerpat veškeré chemikálie a provozní látky a následně zdroj zabezpečit jak z pohledu ochrany lidí, tak i životního prostředí. Technologii a železo buď prodat, nebo jinak využít. To vše vyžaduje citlivý přístup a samozřejmě práci lidí, kteří často strávili v elektrárnách významnou část života, a tak k nim mají velmi blízký vztah. Na druhou stranu ani jednu naši lokalitu nemíníme opustit, zavírá se nejvýše jen část zdrojů v daném místě. Odchody budou především přirozené, do důchodu.
Existují již nějaké kvalifikované odhady celkových českých nákladů na odstavení uhlí? Váš ředitel Daniel Beneš loni odhadl, že jen splnění závazků vůči EU stran OZE do roku 2030 přijde na bilion korun…
Lze očekávat, že toto bude výstupem uhelné komise, která se věnuje komplexně otázce odchodu Česka od využívání uhlí.
Co vás vedlo k tomu, ohlásit termín odchodu od uhlí a nečekat na doporučení Uhelné komise a rozhodnutí vlády?
My jsme prezentovali jen naše současné očekávání, předpoklady vycházející ze současného stavu. Očekáváme, že uhelná komise přijde s plánem, který případně upraví naše současné předpoklady.
Můžete již přiblížit pořadí, v jakém budete bloky odstavovat?
Zatím víme jen začátek. Další rekonstrukce a ekologizace nemá ekonomickou návratnost u prunéřovské jedničky, která provozuje čtyři bloky 110 MW. Ty bychom měli uzavřít v polovině roku 2020. To čeká následně i mělnickou trojku, což je zdroj 500 MW. U ostatních výrobních bloků plánujeme další provoz, nebo specifické využití, ale vždycky jej musíme pečlivě posuzovat z ekonomických hledisek. Takže zde ještě o termínech by bylo předčasné hovořit. Interně je jistě máme, ale budou se zpřesňovat.
Šlo by vaše uhelné kapacity zavřít rychleji, jak požadují aktivisté?
Právě uhelná komise by se na základě důkladných analýz měla podívat na to, jak rychle lze ukončit provoz emisních elektráren, a hlavně čím je nahradit. Protože většina studií ukazuje na to, že dovážet nebude odkud. Spotřeba elektřiny má navíc v Evropě růst. Mít vlastní zdroje elektřiny tak bude pro energetickou bezpečnost čím dál důležitější. V Evropě jsou trhy sice propojené, ale jednotná cena se tvoří jen mezi státy, které mají dostatek vlastních zdrojů. Pokud má stát málo vlastních zdrojů, pak pro něj neplatí evropské ceny, ale ceny podstatně vyšší. To vidíme v současnosti v Maďarsku, kde jsou ceny kvůli nedostatku a převaze plynových zdrojů vysoké a proto Maďarsko rozhodlo o stavbě jaderné elektrárny Paks.
Článek převzatý z webu:
0
0
