V 1. části článku jsme popsali přístup Evropské unie a České republiky ke zdrojům strategických nerostných surovin (SNS1). Zdůraznili jsme dominantní postavení některých zemí při kontrole primárních zdrojů SNS včetně jejich zpracování a využití. Ke SNS jsme připojili základní informaci o jejich využití. Často se přitom jedná o využití v komunikačních prostředcích, tzv. zelených technologiích, obranném průmyslu a dalších high-tech strategických sektorech. Nesmíme ovšem zapomenout na v současnosti ve všech pádech skloňované energetické suroviny (plyn, ropa, uhlí, uran). Již řadu let před tím, než se země Evropské unie dostaly do situace, kdy je ohrožena jejich surovinová a energetická bezpečnost, upozorňovala Evropská komise na nebezpečí vyplývající ze své surovinové závislosti. Jak v této situaci postupovala a jedná Česká republika a jakou roli má v této situaci DIAMO, bude stručně shrnuto v následujícím textu.
Situace v České republice
Po dlouholetém útlumu průmyslového sektoru průzkumu, těžby a zpracování nerostných surovin bylo v České republice v roce 2017 schváleno několik zásadních dokumentů. Nejdříve 14. 6. 2017 schválila vláda ČR usnesení o aktualizované státní surovinové politice2 České republiky.
2) Státní surovinová politika zahrnuje principy evropské integrované strategie Raw Materials Initiative, která vznikla v návaznosti na nárůst důležitosti surovinové bezpečnosti členských států EU v celoevropském kontextu a která vymezuje mantinely pro využívání nerostných surovin, jak z domácích, tak i zahraničních zdrojů. Surovinová politika je aktualizována rovněž ve vazbě na přijetí nové Státní energetické koncepce v roce 2015.
Netrvalo dlouho a na základě iniciativy EU směřující k zajištění vyšší soběstačnosti Evropy v rámci dodávek SNS a domácích ozvěnách snah o těžbu lithia na Cínovci [1] bylo přijato 11. 10. 2017 usnesení vlády č. 713, ve kterém vláda ČR souhlasila se zvýšením kontroly státu nad využíváním kritických superstrategických surovin Evropské unie (také CRM). Následně 27. 6. 2018 vláda České republiky schválila své programové prohlášení [5], ve kterém si jako jeden z úkolů sama dala, například prověřit možnost těžby a zpracování lithia v České republice.
S nastartováním plnění úkolů vyplývajících z výše uvedených dokumentů byla zahájena systematická práce, která spočívá především v hodnocení využitelnosti stávajících zásob SNS v ČR a hledáním nových zdrojů na území ČR. V usnesení vlády č. 713/2017 je pak výslovně uvedeno, že vláda ČR souhlasí se zapojením státního podniku DIAMO a České geologické služby (ČGS), případně dalších státních subjektů, do plnění záměrů a cílů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin Evropské unie a některých dalších surovin. Po splnění stanovených úkolů z let 2017–2021 před ložil DIAMO společně s ČGS Souhrnnou zprávu k úkolům UV č. 713, ve které byly navrženy práce do dalšího období. Vláda informaci vzala na vědomí a vydala nové usnesení č. 866 ze dne 11. 10. 2022, ve kterém uložila s. p. DIAMO
a ČGS postupovat v intencích UV č. 713 a nových navržených úkolech v dalších 5 letech do roku 2026.
Hodnocení využitelnosti ložisek a zdrojů strategických nerostných surovin (SNS)
Hodnocení využitelnosti stávajících ložisek a zdrojů SNS lze za využití diagramu velmi jednodušeně popsat následujícím způsobem. Ještě prostěji pak lze tuto činnost schovat pod pojem „Inventura nerostného bohatství v majetku státu“.
V prvním kroku byly postupně pro skupinu ložisek a zdrojů SNS ČR zpracovány jejich pasporty3. V současnosti jich je dokončeno a zaevidováno 116.
Jedním z výstupů pasportu ložiska, zdroje SNS může být také doporučení zpracovat státní expertizu využitelnosti ložiska. Státní expertiza využitelnosti ložiska, zdroje SNS obsahuje komplexní vyhodnocení využitelnosti ložiska SNS. V státní expertize využitelnosti je navržen postup osvojení ložiska včetně dobývání a úpravy těžené suroviny. Celý technický návrh je ekonomicky vyhodnocen s výsledným doporučením pro ne/pokračování dalších prací. Státní expertiza využitelnosti může například dále navrhovat ne/chránit ložisko prostřednictvím chráněného ložiskového území, nebo může ne/doporučit pokračovat v dalších geologických pracích ve stanoveném průzkumném území. Výstupy státní expertizy využitelnosti jsou uloženy do IRIS4.
Celý hodnoticí proces je nastaven tak, aby v maximální míře byly využity v minulosti získané informace o ložiscích SNS a jejich podmínkách využitelnosti (čerpáme ze starých zpráv). Dalším zásadním předpokladem před zahájením nákladných geologicko-průzkumných prací je podrobit danou lokalitu kritickému zhodnocení využitelnosti suroviny s aktualizovanými technologickými možnostmi či ekologickými riziky (například pomocí státní expertizy využitelnosti ložiska). Teprve potom žádáme o stanovení průzkumného území a po úspěšném schválení přistupujeme k podrobnějším a finančně náročnějším technickým geologicko-průzkumným pracím.
Sasko-Česko, 6. 10. 2022 (upraveno)
Hodnocení využitelnosti nebyl a zdaleka není jediný úkol DIAMO spojený s výše uvedenými usneseními. Namátkou zmiňme zmapování personální a technické základny ČR využitelné při plnění cílů surovinové politiky a UV č. 713. My se ovšem v tomto článku přidrželi našeho hlavního tématu, a tím bylo hodnocení využitelnosti SNS, na kterém DIAMO spolupracuje s Českou geologickou službou.
Aktuálně
Dne 12. 9. 2022 organizovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v rámci českého předsednictví EU celoevropskou konferenci na téma „Surovinová bezpečnost Evropy“. Cílem bylo navrhnout a prodiskutovat konkrétní kroky k posílení surovinové bezpečnosti EU. Ministr Síkela na tiskové konferenci konstatoval, že
EU potřebuje novou generaci geologického průzkumu vlastního území. Dále zdůraznil, že již několik desetiletí žijeme v iluzi, že území EU je důkladně geologicky prozkoumáno, a přitom stále vycházíme z údajů z 60., 70. a 80. let minulého století, které již nemusí odpovídat požadavkům dnešního moderního průmyslu. Území EU je často velmi dobře prozkoumáno, pokud se jedná o tradiční nerostné suroviny, ale ne pokud jde o ty nové, moderní, high-tech. V tomto ohledu zmínil velký potenciál hlubší části zemské kůry a apeloval na nutnost využívání domácích zdrojů. „Surovinovou bezpečnost evropského kontinentu nelze posílit bez udržitelné domácí produkce alespoň některých surovin, které EU spotřebovává,“ zdůraznil ministr Síkela. [2]
Přechod na technologie šetrnější k životnímu prostředí a digitální transformace ve světě výrazně zvýší zájem o nerostné suroviny jako třeba lithium, které je klíčové pro výrobu baterií – ať už do mobilů a počítačů nebo do elektrických aut. Poptávka po lithiu, kobaltu či grafitu se má podle některých odhadů do roku 2050 zvýšit o téměř 500 %. Jiné odhady dokonce uvádějí, že v případě lithia může jít v Evropě o nárůst až o 3 535 %. I v kontextu války na Ukrajině a otázky energetické suverenity se tak Evropa postupně probouzí do nové éry geopolitiky nerostných surovin. [6]
V příštím článku možná zjistíme, jestli mají bájní Tantalos a Niobé něco společného se strategickými nerostnými surovinami, přiblížíme problematiku průzkumných území, kde o ně žádá DIAMO a popíšeme jeden konkrétní příklad.
Ing. Pavel Kolář
vedoucí odd. geologie, ŘSP
 |
 |
Použitá literatura
[1] MPO, Kdo tady lže? Lithium, aneb jak to bylo doopravdy, MPO, online: https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/kdotadylze–lithium–a-neb-jak-tobylo-doopravdy–232663/, 2017.
[2] MPO, TZ z konference „Surovinová bezpečnost Evropy“ (Raw Materials Security of Europe), online: https://ct24.ceskatelevize.cz/3528922-tiskova-konference-k--surovinove-bezpecnosti-evropy, 2022.
[3] Ursula von der Leyen, State of the Union, Strasbourg, online: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/speech_22_5493, 2022.
[4] Pavel Kolář, Hodnocení využitelnosti ložisek strategických nerostných surovin, Uhlí Rudy Geologický průzkum 3/2020, 2020.
[5] Kolektiv autorů, Programové prohlášení vlády České republiky, online: https://www.vlada.cz/assets/jednani-vlady/programove-prohlaseni/Programove-prohlaseni-vlady-cerven-2018.pdf, 2018.
[6] Nina Djukanovič, „Lithium bude důležitější než zemní plyn.“ Evropa se probouzí do nové energetické geopolitiky, online: https://www.voxpot.cz/lithium-bude--dulezitejsi-nez-zemni-plyn-evropa-se-probouzi-do--nove-energeticke-geopolitiky/, 2022
0
0
