Důl Jiří dával uhlí necelých třicet let

JiříDlouhých 28 let uplynulo od zahájení hloubení jam Dolu Jiří (Georgschacht) v Moravské Ostravě do doby, než šachta vydala první uhlí. Těžba pak trvala neobvykle krátkou dobu – pouze 29 let.

Důl založila v roce 1870 Severní dráha Ferdinandova. Nacházel se v prostoru nynější Cihelní ulice, těsně před podjezdem železniční tratě Ostrava–Frýdlant. n. O. v Přívoze.

Název důl dostal podle Georga Plankeho, člena správní rady Severní dráhy Ferdinandovy. V době založení šachty panovalo údobí uhelné konjunktury. Těžní i výdušná jáma se začaly hloubit v roce založení dolu. Jeho výstavbu řídila správa Dolu Jindřich.






POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY

Hloubení obou jam se setkávalo s mimořádnými obtížemi, které vyvolávaly především těžké hydrogeologické poměry v horském masivu. Kvůli pomalému postupu při hloubení a vysokým nákladům a také vlivem nepříznivé změny v odbytu uhlí byla výstavba dolu v roce 1875 pozastavena a investice na mnoho let zmrazeny. Hloubení obou jam a dostavba dolu byly obnoveny až v roce 1895. Hloubení bylo ukončeno v roce 1898. Těžní jáma měla konečnou hloubku 381,3 metru a výdušná jáma byla hluboká 182,5 metru. Těžba uhlí z dolu Jiří byla zahájena v roce 1896, přičemž zpočátku byla vykazována společně se sousedním Dolem Jindřich. Samostatně Důl Jiří těžil až do roku 1927. Měl šest pater a těžil ze slojí o mocnosti 60 až 160 centimetrů. Jednalo se o uhlí ze spodních hrušovských vrstev, které bylo vhodné pro koksování. Roční těžba činila asi 110 tisíc tun. Nejvyšší těžby dosáhl důl v roce 1926, kdy vytěžil 124 tisíc tun uhlí.

Už o rok později, v roce 1927, byl v rámci koncentrace těžby dolů Severní dráhy Ferdinandovy Důl Jiří přičleněn k Dolu František v Přívoze. Od té doby byl pomocným závodem pro tento důl a zajišťoval hlavně větrání vyšších pater jeho jižního důlního pole. Od roku 1949 probíhala postupná likvidace dolu a předávání povrchových objektů cizím zájemcům.

Obě jámy Dolu Jiří, včetně ocelové těžní věže vysoké 18,3 metru, byly likvidovány a zasypány. Stalo se tak v roce 1952.

Pro své zaměstnance postavil Důl Jiří dělnickou kolonii zvanou Jirská, která měla 9 domů úřednických a 30 domů dělnických, celkem v nich bylo 332 bytů. Kromě toho osada měla rovněž dělnickou noclehárnu, ale také pekárnu a udírnu, které obyvatelé kolonie hodně využívali.

Kromě toho úředníci měli nárok na zahrádku o výměře 100 metrů čtverečních a dělníci o výměře 25 metrů čtverečních.

Kolonie, jejíž první domky se začaly stavět v roce 1860, existovala ještě více než dvacet let po zasypání dolu. Demolice Jirské osady začala v roce 1975 a kolonie postupně ustoupila výstavbě nových domů.

0 0

K poslední šichtě Zdař Bůh

Pod záštitou Klubu přátel hornického muzea v Ostravě byly vydána kniha pod názvem K poslední šichtě Zdař Bůh ke 100 výročí mohutného výbuchu na Dole...