Šachta je však na Ostravsku známa pod názvem Michálka, který převzaly i úřady a odborná veřejnost.
Hlubinný důl Michaeli založil v roce 1871 na katastru tehdejší Polské Ostravy (později Slezská Ostrava) hrabě Johann Nepomuk Maria Wilczek.
Předtím tam byl mělký důl Johann, který v roce 1841 založil hrabě Stanislaus Wilczek.
V roce 1871 začala přestavba mělkého Dolu Johann na hlubinný Důl Michaeli. Asi ve vzdálenosti 25 metrů od víceúčelové jámy Johann byla založena nová těžní jáma Michaeli. Z tohoto názvu později vznikl lidový název Důl Michálka, který pak převzala úřední i odborná veřejnost. Původní mělký Důl Johann byl přestavěn na větrní jámu.
POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY
Na Dole Michaeli byla v roce 1871 postavena jámová budova, strojovna a o rok později kotelna s komínem. Tři roky nato byl zprovozněn parní těžní stroj, který vyrobily Salmovy knížecí železárny v Blansku. Před instalací na Dole Michaeli byl tento těžní stroj prezentován na vídeňské světové výstavě v roce 1873. Velkým přínosem pro činnost dolu bylo napojení železniční přípojky na báňskou dráhu. Od roku 1880 mohl Důl Michaeli svou těžbu uhlí vagónovat.
Když ve sloji Mohutný vybuchl v říjnu 1884 metan, donutilo to vedení dolu instalovat ve větrní jámě Johann ventilátor soustavy Rittinger, který později doplnil ještě ventilátor typu Guibal.
V roce 1899 byla postavena nad těžní jámou ocelová těžní věž vysoká 24 metrů. O rok později byl uveden do provozu parní těžní stroj o výkonu 400 ks. Před první světovou válkou, v roce 1913, byla zřízena pro odvoz uhlí visutá lanová dráha z Dolu Michaeli přes Důl Ema na koksovnu Trojice. V letech 1910–1913 byla těžní jáma Michaeli prohloubena na konečnou hloubku 727,4 metru. Z odborného hlediska šlo o nevyužitou investici, neboť Důl Michaeli už ve svrchních hrušovských vrstvách nedobýval. Poslední velká rekonstrukce na Dole Michálka proběhla v letech 1914–1922, kdy byly postaveny základy pro elektrický těžní stroj. Současně vyrostla ocelová těžní věž vysoká 33 metrů.
Elektrický těžní stroj byl uveden do provozu ke konci první světové války. Současně byly na výdušné jámě instalovány dva ventilátory soustavy Škoda – Rateau. V roce 1933 bylo k Dolu Michálka připojeno téměř celé důlní pole Dolu Zwierzina II. – Josef.
Po skončení druhé světové války byl Důl Michálka znárodněn a začleněn do národního podniku Ostravskokarvinské doly jako důlní závod. K 1. lednu 1954 byl pak organizačně připojen k Dolu Petr Cingr. V roce 1965 byl provoz dolu zastaven a o deset let později obě jámy zasypány.
Pro své zaměstnance postavil Důl Michaeli v letech 1900–1905 dělnickou kolonii Na Michálce, která měla 43 obytných domů.
Autor Vítězslav Hettenberger 2007-12-24
1
0
