EU nepodporuje další rozšiřování plynové infrastruktury, ani samotný zemní plyn. Řekl to 1. místopředsedy Evropské komise Frans Timmermans na konferenci plynařského sdružení Eurogas. Pro řadu států včetně Česka to může znamenat změnu plánů.
„Evropa nepotřebuje žádnou novou infrastrukturu pro přepravu fosilního plynu,” řekl Timmermans na konferenci Eurogas. Informoval o tom server Euractiv (zde). „Na konci této cesty (k uhlíkové neutralitě) už nebude žádný prostor pro uhlí, velmi malý prostor pro ropu a jen okrajová role pro fosilní plyn,“ vyjasnil přístup eurokomise.
„V některých členských státech, kde neexistují žádné jiné dostupné možnosti, bude muset plyn hrát po omezenou dobu přechodnou roli,” uvedl dále Timmermans Podle něj je příkladem takové země Polsko. Země, která již ohlásila velké investice do plynu.
Jak do těchto prohlášení zapadá německo-ruský projekt Nord stream 2, není úplně jasné. Co však jasné je, že pokud se nebudou v evropských zemích stavět další plynovody, nebude možné dále diverzifikovat dodávky a snižovat tak závislost na hlavním dodavateli plynu do Evropy. Čili na Rusku.
Z vystoupení eurokomisaře jasně vyplynulo, že zemní plyn už je na vedlejší koleji. Čím blíž bude k roku 2050, tím menší bude jeho role. Pro členské země, které chtěly plyn využít, aby mohly vyhovět překotně prováděnému odstavování uhlí, tak začíná období dlouhých jednání. V této roli je i Česko, které s tím, že za uhlí zaskočí plyn, podle vyjádření vládních představitelů i závěrů uhelné komise počítalo.
Eurokomisař se přitom ve svém projevu nijak zvlášť nevěnoval skutečnosti, že globální dopad celkových emisí zemního plynu je srovnatelný s emisemi z uhlí. S jediným rozdíl, že z plynu jsou emise v místě těžby a v místě spálení, kdežto uhlí uvolňuje emise tam, kde se spálí. V součtu ovšem mají obě fosilní paliva na množství skleníkových plynů srovnatelný dopad. Což EK ví minimálně od roku 2015.
Článek převzatý z webu: 
1
0
