Názory ministrapro životní prostředí Richarda Brabce či ministrů za ČSSD, že by Česko mohlo skončit s výrobou energie z uhlí už v roce 2033, udivily experty na energetiku, podle nichž na to nejsme připraveni. Uhelná komise doporučila termín o 5 let později.
Rok 2038, k němuž dospěla Uhelná komise, vycházel právě z představy, že v té době bude možné vybudovat dostatek záložních zdrojů pro případ, že se celá síť dostane do problémů.
„Leden letošního roku nám jasně ukazuje, že úbytek klasických zdrojů vede v době, kdy nesvítí a nefouká, ke stále většímu nedostatku rezervy výkonu, velkým přetokům na velké vzdálenosti a zvyšování náročnosti regulace. To může vést v případě libovolné nečekané události v evropské síti k ohrožení její stability a hrozbě blackoutu, jak jsme zažili 8. ledna. V takové situaci nám nepomůže libovolný instalovaný výkon fotovoltaických a větrných zdrojů, jedině dostatečný výkon a rezerva klasických zdrojů nebo dostatečná schopnost regulace sítě,“ uvedl pro INFO.cz Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR s tím, že Česko má zatím dostatečnou odolnosti proti náhlým událostem, ale je to právě kvůli výkonu uhelných a jaderných elektráren.
„Pokud nebudeme mít dostatek dobře regulovatelných zdrojů (uhlí, plyn, jádro) a v soustavě budou naopak přibývat obnovitelné zdroje energie, které moc řídit nelze, budeme muset hledat nové mechanismy, jak regulovat soustavu,“ řekl INFO.CZ Zdeněk Müller z katedry elektroenergetiky ČVUT. Podle něj by to znamenalo, že domácí spotřebiče prostě nebudeme spouštět kdykoliv, ale jen v případě, kdy to není extrémně nevýhodné.
V případě příliš brzkého odchodu od uhlí můžou být ohroženy i dodávky tepla. Uhelná komise sice samotné teplárenství neřešila, ale těžba uhlí je do značné míry navázaná právě na fungování uhelných elektráren. „Ani případné delší období pro teplárny by nic neřešilo, protože teplárny nejsou samostatně schopné zajistit rentabilitu těžby ani na lomu Bílina, který bude pro zásobování teplárenství uhlím po roce 2030 klíčový. Při odstavení uhelných elektráren k roku 2033 by tak těžba uhlí stejně skončila a zákazníci některých tepláren by se mohli ocitnout bez zajištěných dodávek tepla,“ řekl šéf Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Výrazně proti Brabcově návrhu je i Hospodářská komora. Podle člena představenstva HK ČR Filipa Dvořáka může změna vyústit v omezování dodávek elektřiny pro firmy. „Z pohledu Hospodářské komory ČR je nepřípustné, abychom se vzdávali funkčních energetických zdrojů bez záruky jejich plnohodnotné náhrady. Možné zvolení dřívějšího data považuji za hazardérství s energetickou bezpečností země, které by mohlo vyústit až v omezování dodávky pro firmy i domácnosti nebo by sice mohla být elektřina k dispozici nepřetržitě, ale za násobně vyšší ceny než dnes,“ uvedl.
Analytik Sev.enEnergy Pavel Farkač příliš nechápe, proč vláda ustupuje od domluveného roku 2038. „Rok 2038 dává z mnoha ohledů velkou logiku, což nejlépe dokumentuje, že jej při hlasování podpořilo 15 z 19 členů Uhelné komise a jen dva byli proti. Energetika není odvětví, kde by se z roku na rok dalo otočit kohoutem a zařídit, že to od zítřka budeme dělat úplně jinak. Musíme si uvědomit, že uhlí je zcela dominujícím zdrojem elektřiny i tepla v ČR a není vůbec jisté, že do roku 2038 stihneme vybudovat náhradu,“ vysvětlil.
Velká kritika pak zaznívá i ze strany odborů, které upozorňují, že dřívější konec uhlí znamená i poměrně citelné propouštění. „Je třeba si uvědomit, že zde od stolu rozhodujeme o konci odvětví, které v ČR přímo zaměstnává desítky tisíc lidí a vyšší desítky tisíc lidí nepřímo. Uhelná komise více než rok jednala, aby nakonec 15 hlasy z 19 podpořila rok 2038 s vědomím, které konkrétní úkony do té doby musí nastat. Nelze si například představit, že nový jaderný zdroj se stihne postavit dříve, to znamená, že při dřívějším útlumu uhlí by ČR energie chyběla,“ vysvětlil Jaromír Franta, který je šéfem odborů SOO-CCG a zároveň je členem Uhelné komise.
1
0
