Francouzští industriální fotografové sfárali poprvé do činné uhelné šachty

Francouzští industriální fotografové sfárali poprvé do činné uhelné šachty

Sébastien Berrut (zleva) a Patrick Etiévant v podzemí Dolu ČSM.

Patrick Etiévant a Sébastien Berrut už toho během svých fotografických cest po průmyslových areálech viděli mnoho a obstojně dokázali vyslovovat hornické pozdravy česky Zdař Bůh, polsky Szczęść Boże i německy Glück Auf. Ale až návštěva Dolu ČSM jim ukázala pravou atmosféru havířiny s běžícím dobývacím kombajnem, překládkou mechanizovaných výztuží a nakonec i třídírnou a úpravnou uhlí.

„Deset let jsem se chtěl do provozu OKD podívat,“ svěřil se mladší z industriálních fotografů Sébastien, civilním povoláním inženýr ve zdravotnickém výrobním odvětví. Ke stejné profesi se hlásil i jeho starší kolega Patrick: „V práci jsme v čistém, málem sterilním prostředí, v bílé. A při focení a natáčení si naopak k dokumentování vybíráme provozy, kde je velmi snadné se ušpinit.“ Oba se označili za nadšence hlavně právě do hornictví, báňských technologií, ale i průmyslových železnic.

Za posledních patnáct let Sébastien s Patrickem viděli svými objektivy šachty ve Francii (kde zůstala už jen jediná, solná, se čtyřiceti zaměstnanci, prý takřka rodinný byznys), Německu, Španělsku, Rumunsku, Polsku, Itálii i na Slovensku a v Česku. „Fárali jsme v Ostravě na Dole Jeremenko a v Orlové na Dole Žofie, kde se čerpá voda. Ale ještě nikdy do činného dolu, kde se těží uhlí,“ popisovali. Na stonavské šachtě se k tomu dozvěděli, že odčerpávání napomáhá právě zdejším horníkům při udržování uhelného ložiska.

Francouzští dokumentaristé na severní lokalitě sfárali na páté patro do porubu 293 201/1, kde kopou osádky hlavního předáka Romana Badury z úseku vedeného Rostislavem Riedlem. „A budeme ve francouzských novinách …“ utahovali si z toho chlapi z kolektivu, kteří byli příjemnými průvodci a vysvětlili to málo, co návštěvníci s fotoaparáty ještě neznali. „Věděli toho dost, třeba, že je třeba se dole zaevidovat – pípnout si lampou,“ komentovali pracovníci OKD.

Sébastien a Patrick fárali samozřejmě po bezpečnostním proškolení a i cestou jim připomínali důraz na BOZP, hlavně při pohybu „Opravdu chůze?“ divili se, když se jim dostalo odpovědi na otázku, jaký mají na Dole ČSM nejčastější zdroj pracovního úrazu. Oba fárání s techniky z provozu rubání Marianem Adámkem a Milošem Ferčákem přečkali bez zakopnutí a pádu. A nahoře se jim ještě věnoval bezpečák úpravářů Jaromír Lapiš, jenž je provedl po provoze třídírny a prádla.

 

 

0 0