Lokalita sanačně-rekultivační stavby s názvem „Gravitační odvodnění Hrušova“ se nachází v městské části Slezská Ostrava v katastrálním území Hrušov. Jedná se o území, kde se v minulosti nacházela původní zástavba Hrušova, rezidenční čtvrt s dvou až třípodlažními bytovými domy, rodinnými domky a hornickou kolonií s přízemními domky v jihozápadní části území. Byl zde i sportovní areál s tělocvičnou, šatnami, fotbalovým hřištěm s tribunami a otevřeným plaveckým bazénem. Plošně se jedná o cca 600 pozemků o celkové výměře téměř 37 ha.
Vlivem hornické činnosti zde ve 20. až 60. letech minulého století došlo k poklesům povrchu terénu v rozmezí 2,5 až 3,0 m a celé území se dostalo pod úroveň hladiny „běžných“ průtoků v nedaleké řece Odře a vznikla bezodtoká kotlina. Při povodních v roce 1997 byla celá oblast zaplavena, což mělo za následek její totální devastaci, postupné vylidnění a vznik tzv. sociálního brownfieldu. V současné době je území z velké části zarostlé náletovými dřevinami, rumištním porostem a je postupně zaváženo černými skládkami, které se soustředí podél stávajících komunikací. Vlastníkem převážné části pozemků je statutární město Ostrava, které zajistilo odstranění většiny nadzemních objektů a staveb.
V roce 2010 byl projekt s názvem „Gravitační odvodnění Hrušova“ zařazen mezi projekty připravované v rámci programu Revitalizace Moravskoslezského kraje. Na základě výsledků jednání zástupců Moravskoslezského kraje s náměstkem ministra financí, které se konalo dne 6. listopadu 2015 v zasedací místnosti Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, zahájili pracovníci o. z. ODRA ve spolupráci se statutárním městem Ostrava práce na přípravě projektové dokumentace pro realizaci sanačně rekultivační stavby „Gravitační odvodnění Hrušova“.
Účelem připravované sanačněrekultivační stavby „Gravitační odvodnění Hrušova“ je úprava (sanace) stávajícího terénu tak, aby bylo možné jeho další využití dle platného územního plánu města Ostravy, což je vybudování průmyslové zóny pro lehký průmysl. Statutární město Ostrava představuje na svých webových stránkách tuto lokalitu jako Rozvojovou zónu Hrušov, a to jako velmi významnou lokalitu vhodnou pro podnikání malých a středních firem. Předností Rozvojové zóny Hrušov je ideální dopravní napojení zejména na dálnici D1 a železniční traN ve směru na Polsko a Slovensko. Rozvojová zóna předpokládá vytvoření minimálně 1 500 – 2 000 nových pracovních míst.
V rámci projektu je navrženo navýšení terénu plošným násypem na výškovou úroveň cca 204,50 až 204,75 m n. m., tzn. nad úroveň hladiny stoleté vody. Jedná se o celkové zvýšení terénu o cca 4,5 m oproti stávajícímu stavu. Jako zásypového materiálu k provedení terénních úprav se předpokládá využití hlušiny z nedalekého odvalu Heřmanice. Před zahájením terénních úprav musí být z území odstraněny všechny stávající sítě technické infrastruktury. Sítě, které není možno z území odstranit bez náhrady, budou přeložené do koridoru sítí podél ul. Bohumínské, případně budou zabezpečeny dle požadavků jejich správců. V další etapě pak bude realizována páteřní komunikace, která zajistí zpřístupnění celého území, a dešNová zdrž včetně páteřní dešťové kanalizace, pro zajištění odvodnění území v případě nadprůměrných a přívalových dešťů.
Výchozími podklady pro zpracování předmětné dokumentace byl hydrogeologický průzkum území, stanovisko k posouzení vlivů záměru na životní prostředí, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí pro hrubé terénní úpravy a pravomocné Územní rozhodnutí o změně využití území.
Dokumentace pro územní rozhodnutí a samotné územní rozhodnutí řeší terénní úpravy na ploše 31,7 ha. Zbývající část lokality bylo navrženo s ohledem na regulativy tehdy platného územního plánu ponechat bez zásahu. Jednalo se o plochu v jižní části území podél železniční trati, kde byla v územním plánu územní rezerva pro rozšíření vysokorychlostní trati a biokoridor, a plochu v severozápadní části území, kde byla územní rezerva pro vybudování komunikace a napojení na dálniční síň.
Nový územní plán Ostravy, který nabyl účinnosti dne 6. června 2014, již výše uvedené územní rezervy nezahrnuje. Z tohoto důvodu bylo v rámci zpracovávaného projektu území terénních úprav rozšířeno tak, aby nově vzniklý terén plynule navázal na terén stávající. Zejména na koridor komunikace na ul. Bohumínská a drážní těleso tak, aby nevznikaly bezodtoké kotliny. Hrubé terénní úpravy jsou proto v rámci projektové přípravy rozděleny na tři etapy, které na sebe vzájemně navazují. Projekt bude dále řešit odstranění stávajících zpevněných ploch, vrtů ČHMÚ a navýšení terénu v ochranných pásmech starých důlních děl Jáma Albert, Kutací jáma č. 17 a Kutací jáma č. 20.
Jak už bylo uvedeno v předchozím textu, projektová dokumentace předpokládá, že jako zásypový materiál pro terénní úpravy bude použita hlušina z nedalekého odvalu Heřmanice. Předpokládané množství hlušiny potřebné k navrženému navýšení terénu je cca 2 miliony
tun (1,2 mil. m3). Původním záměrem bylo zajistit dopravu materiálu z odvalu Heřmanice do prostoru stavby pomocí nákladních automobilů. Od tohoto návrhu bylo v současné fázi přípravy upuštěno, a to především s ohledem na velké zatížení komunikací a jejich okolí výfukovými plyny, hlukem apod. V rámci projektu budou navrženy dvě alternativy dopravy zásypového materiálu do prostoru stavby: železniční
doprava za využití stávající vlečky v areálu bývalého Dolu Heřmanice nebo doprava pomocí pásového dopravníku. Obě varianty byly konzultovány s odborem ochrany životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu MSK, který konstatoval, že využitím pásové nebo železniční dopravy dojde ke snížení hlukového zatížení a také ke snížení
vlivů souvisejících s přepravou kameniva na životní prostředí.
V současné době jsou projektové dokumentace postupně projednávány s příslušnými orgány státní správy. V návaznosti na tato jednání projektant (Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r. o.) připravuje expedici jednotlivých dílčích částí dokumentace tak, aby v prosinci 2016 byl celý projekt v „mašličkách“ připraven k dalšímu využití, které předpokládá především dořešení vlastnických vztahů v území.
Ing. Lenka Landová
technik sanačně–rekultivačních prací, o. z. ODRA