Nový držitel Medaile J. Agricoly z DZ 2 spolupracuje i na řešení česko-polské báňské problematiky a je soudním znalcem v oblasti těžby a bezpečnosti práce v hornictví.
Výzkum netradičních metod dobývání vázaných zásob, spolupráce při rozjezdu těžby uhlí způsobem Room & Pillar (Chodba – Piliř) a ověřování vlivů této metody na povrch. To patří mezi specializace Roberta Vochty, jenž jel pro Medaili J. Agricoly do Prahy jako vedoucí odboru měřictví a geologie DZ 2, uvedl měsíčník Horník.
„Udělení medaile považuji za vyvrcholení mého profesního a odborného růstu. Ten započal vlastně už na gymnáziu v Havířově, kde jsem maturoval z ložiskové geologie. Završením bylo získání doktorského titulu vloni na VŠB-TUO,“ uvedl Vochta, jehož zájem o hornictví trvá od dětství. „Táta byl hlubič jam, střelmistr a pomocník důlního měřiče. Měl obrovskou profesní hrdost, která mne vedla k tomu, že jsem si k mé profesi vytvořil opravdu hlubokou a silnou vazbu,“ prohlásil s tím, že hornické práci se bohužel dnes nedostává takového společenského uznání a kreditu, jaký by si vzhledem ke své náročnosti zasloužila.
Vochta si nejvyšší české hornické vyznamenání zasloužil rovněž svou prací člena a tajemníka české části dvoustranné česko-polské mezivládní komise pro spolupráci při dobývání ložisek černého uhlí či činností v pracovním týmu projektu Morcinek. „Prestiž spojená s udělením Agricolovy medaile, je pro mne zavazující i při spolupráci s českou justicí při posuzování problematiky v oblasti těžby a bezpečnosti práce v hornictví. V těchto oborech jsem byl jmenován soudním znalcem,“ vysvětloval.
Budoucnost hornictví spatřuje Vochta právě s ohledem na svou odbornost zaměřenou na netradiční dobývání. „Novou alternativou se může tedy jevit těžba uhlí takovou metodou, která pozemky a nemovitosti v oblasti vlivů dobývání ovlivní jen minimálně a tím pádem maximálně chrání práva a majetek osob dotčených hornickou činností. Tuto těžbu senzitivní k povrchu je možno dosáhnout dobývací metodou Chodba – Pilíř, jež je nyní uskutečňována ve zkušebním provozu na DZ 2. Věřím, že se nám podaří prokázat minimální vlivy této metody na povrch. Pak bychom mohli získávat nerostné bohatství v oblastech, kde jsou metodou stěnování na řízený zával zásoby prakticky nevytěžitelné,“ konstatoval Vochta.
Převzato z webu: