O tom, kdy skončí fosilní energetika má EU jasno. Čeští poslanci souhlasí, přidávají ovšem významné ALE…
I v energetice platí, že přání a záměry jsou jedna věc, realita druhá. Aktuálně to potvrzují názory poslanců Hospodářského výboru na to, zda a kdy bude Česko moci nahradit ve svém energetickém mixu uhlí. Klíčové je při tom právě slovo nahradit. Protože o tom, že fosilní energetika jednou skončí, celkem nikdo nepochybuje.
„Jeden zdroj můžeme nahradit v okamžiku, kdy máme připravenou adekvátní náhradu,“ vystihuje podstatu diskuze okolo energetického využití uhlí Vojtěch Munzar (ODS).
„Přeji si, aby to bylo co nejdříve. Uhelnou produkci považuji za zastaralou a neekologickou,“ reaguje rozhodně například Martin Kolovratník (ANO). „Kromě toho, že to bude možné, tak to bude také nezbytné,“ poukazuje v odpovědi na ekopolitiku EU Jan Birke (ČSSD). Že postoje k využívání uhlí v energetice jsou většinou souhlasné, ale zároveň rozdílné, ukazuje i reakce poslance Jiřího Kohoutka z SPD.
„Pokud víme, s uhlím se počítá maximálně na příštích 30 let. V současnosti je to stále ještě dobrý a poměrně efektivní zdroj,“ má jasno politik.
Kde je náhrada?
Současně se však většině dotázaných poslanců vybaví otázka, čím je skutečně reálné tento zdroj energie nahradit. Protože v téhle oblasti se jednoznačná odpověď pro Českou republiku zatím nenašla…
„V současné době plánuje ČEZ odstavit do roku 2035 polovinu svých uhelných elektráren. Podmíněno je to samozřejmě hlavně tím, abychom našli kvalitní alternativu. Naším primárním cílem je, abychom byli schopni nahradit elektřinu z uhelných elektráren vlastními silami a nebyli závislí na dovozu,“ konstatuje realisticky Jan Birke, který v dlouhodobém výhledu tuzemské energetiky předpokládá posilování pozice „jádra“. A není sám.
„Osobně podporuji jádro. Trochu provokativně prohlašuji, že jadernou energii považuji za čistou, ekologickou. Čím více moderních jaderných bloků zprovozníme, tím rychleji můžeme mířit k ukončení těžby uhlí,“ je přesvědčený Martin Kolovratník.
„Využití uhlí bude v čase klesat. Způsobí to tlak Evropské komise na snižování emisí CO2, požadavky na emisní limity dle nových BAT, náhrada starých uhelných zdrojů novými jadernými bloky,“ předpokládá jadernou budoucnost české energetiky i Pavel Pustějovský (ANO).
„Náhrada uhlí je podmíněna jednak zaváděním inovativních úsporných technologií, za druhé také logicky zvýšením podílu zejména jaderné energetiky a také již zmíněných obnovitelných zdrojů. Nepůjde to ale skokově,“ předpokládá Ondřej Polanský (Piráti).
Co s teplárnami?
Že je situaci kolem fosilní energetiky ovlivňuje podstatně víc skutečností, než je většině lidí běžně zřejmé, potvrzuje bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Proces náhrady uhlí bude postupný. Je dán limity na jeho těžbu, kdy budeme muset dokázat zvládnout vyřešit teplárny a suroviny, které v nich budeme využívat. Přesný časový horizont, kdy k tomu dojde, proto nejsem schopen odhadnout. Je to podmíněné především politikou státu v oblasti energetiky, tedy těžebními limity, emisními limity i stimulací pro rozvoj obnovitelných zdrojů“, shrnul problematiku Jurečka.
Že je s uhlím spojené také české teplárenství si uvědomují i další poslanci. Ovšem ani oni nemají po ruce spolehlivý a rychle proveditelný recept. „Zásoby uhlí se tenčí, musíme podporovat spalování uhlí v kogeneračním režimu,“ přidává důležitou poznámku Pavel Pustějovský.
Co budou dělat?
Při debatách o ukončení éry fosilní energetiky často zůstává stranou sociální rozměr těchto plánů. Těžba hnědého uhlí je totiž stále zdrojem příjmů pro desetitisíce rodin. Navíc z oblastí, kde jsou doly primární a hlavní pracovní příležitostí.
„Důležitý je postupný útlum s mírněním dopadů na regiony, které nesou vlastně dvojí břímě. Lidé tam žijí v prostředí velmi negativně zasaženém těžbou, která má výrazné dopady na jejich zdraví. Na druhou stranu jsou a budou zasaženi zasažení strukturální nezaměstnaností a dalšími dopady útlumu těžby do místní ekonomiky,“ připomíná Ondřej Polanecký to, co se do úvah o čisté energetice obvykle už nedostává.
„Vláda už dávno měla ve spolupráci se samosprávnými celky pracovat na tvorbě konkrétních opatření, jak regiony transformovat a pomoci obyvatelům nejvíce postižených oblastí jako je Mostecko nebo Karvinsko,“ zdůrazňuje sociální aspekt poslanec.
0
0
