Dne 28. října 1776 obdržel kovář Jan Keltička ze Slezské Ostravy povolení k dobývání uhlí v údolí zvaném Burňa. Toto datum bylo až do roku 1838 připomínáno jako počátek dolování. Dá se říci, že to byly první oslavy k uctění hornického řemesla. V německých a polských revírech se uctívala patronka havířů sv. Barbora a od roku 1847 ji začali vzývat rovněž na ostravských šachtách. Ke změně došlo v roce 1863, kdy se stal patronem zdejších havířů svatý Prokop. Jehož kult se dochovával naopak v Čechách – na Příbramsku, Jáchymovsku i dalších železorudných dolech. Svatá Barbora tak zůstala patronkou havířů z karvinských a orlovských šachet.
Hornické oslavy byly velmi okázalé. V dobových dokumentech se lze například dočíst, že na sv. Prokopa šlo v průvodu, jenž pochodoval z Polské Ostravy přes řeku do Moravské Ostravy ,v tento den přes tři tisícovky havířů v hornických stejnokrojích. Na své cestě míjeli tisícovky přihlížejících diváků. Obdobně tomu tak bylo v Karviné a Orlové na svátek sv. Barbory. Průvod byl zakončen polní mší za účasti tisíců lidí. Součástí oslav byla také lidová zábava s hornickou hudbou, tancem a společenskými hrami. V hornických koloniích u některých rodin, které si to mohly dovolit, probíhala i zabíjačka.
V období první světové války a za první republiky hornické slavnosti pozbývaly na lesku a postupně zcela zanikly. Po znárodnění dolů po druhé světové válce – v souladu s tehdejšími politickými a zejména ekonomickými záměry – byl vytvořen kult práce horníka jako předního budovatele socialismu. V září roku 1949 se naskytlo vhodné výročí, a to 700 let od vzniku nejstaršího hornického práva na světě. V roce 1249 využili totiž měšťané Horního města Jihlavy slibu krále Václava I. a za válečnou výpomoc v boji proti Turkům si nechali právě 9. září potvrdit Listinu svobod a práv. Její podstatou bylo šestnáct článků upravujících dolování stříbrných rud, nazývaných později Jihlavský horní řád.
Toto pro hornictví významné výročí se stalo v roce 1949 sjednocujícím prvkem pro vyhlášení 9. září Dnem horníků v celém tehdejším Československu. Tento svátek navázal na starobylé tradice, měl upevňovat stavovské sebevědomí a úctu k tomuto nebezpečnému povolání. Po listopadu 1989 byly na některých šachtách v souvislosti s útlumem hornictví zářijové oslavy zrušeny. S otevřením Hornického muzea v Ostravě Petřkovicích v roce 1993 byla tato tradice opět obnovena
Jan Kurial
