Může halda produkovat roční emise jako 1,5 milionů kotlů nebo 14 milionů automobilů? Nemůže. Na výpočet takového příkladu stačí základy středoškolské chemie. Tyto a podobné zkratky v mediálním prostoru vnášejí do kauzy heřmanického odvalu nepřehlednost a zmatek. I proto rozhodl ministr průmyslu a obchodu o vytvoření mezirezortní skupiny, která bude na sanaci dohlížet a bude mít přístup k relevantním informacím.
„Už dva měsíce čelí státní podnik DIAMO negativní mediální kampani v kauze heřmanického odvalu v Ostravě. řadě médií se objevily nesprávné nebo zavádějící informace, a to i přes to, že se snažíme problematiku haldy Heřmanice transparentně komunikovat jak směrem k veřejnosti, tak i k regionálním politikům,“ uvedl ředitel státního podniku DIAMO Ludvík Kašpar.
Vedení odštěpného závodu ODRA se v lednu 2024 sešlo s hejtmanem Moravskoslezského kraje Janem Krkoškou, primátorem Ostravy Janem Dohnalem a dalšími zástupci samosprávy, kdy jim byly předány informace o aktuálním stavu sanace odvalu Heřmanice. Zejména se jednalo o informace související se změnou vlastníka pozemků, který brání státnímu podniku DIAMO v pokračování zahlazování následků hornické činnosti, a dále o problematice související s výstavbou oddělovací stěny, která má zabránit šíření termické aktivity do dalších částí odvalu.
Mediální výstupy i tlak místních politiků vyústil v návštěvu ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely v pátek 9. února 2024 přímo na odvalu Heřmanice v Ostravě. Pan ministr byl podrobně zpraven o stavu na odvalu Heřmanice, přičemž důsledně apeloval na místní politiky s rozhodností ve vyjádřeních do médií, kdy zájmem všech stran má být řešení situace, nikoliv stupňování rétoriky a děšení obyvatelstva. Zároveň rozhodl o vytvoření mezirezortní skupiny,
která má kontrolovat pokračování sanačních prací na místě. „Cílem MPO je zajistit co nejlepší ochranu zdraví obyvatel a životního prostředí, ale také zajistit postup, který bude v souladu s péčí řádného hospodáře. K tomu bude sloužit právě tato pracovní skupina složená z odborných zástupců dotčených resortů, relevantních pod- řízených organizací, kraje i města Ostrava,“ řekl novinářům 9. února u heřmanického odvalu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
V mediálním prostoru se objevila řada článků novinářů, televizních vystoupení místních politiků či osob s haldou spojených, přičemž zaznělo mnoho polopravd, lží či mýtů. A jaké jsou tedy největší mýty o odvalu Heřmanice?
Mýtus č. 1: Halda produkuje roční emise jako 1,5 mil. kotlů na pevná paliva nebo 14 mil. automobilů.
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě pro státní podnik DIAMO provádí pravidelné čtvrtletní měření kvality ovzduší na třech místech v okolí heřmanické haldy a výsledky těchto měření jsou srovnávány s hodnotami dosaženými na čtyřech měřicích stanicích provozovaných tímto ústavem na dalších místech v Ostravě. Analýza dlouhodobých výsledků těchto měření ukazuje, že úroveň škodlivých látek se drží v mezích stanovených zákonem. Jedinou abnormalitou v oblasti je zvýšený výskyt prachu velikosti PM10 u věznice v Hrušově, který je však způsoben jinými zdroji v oblasti (terminál uhlí společnosti PKP CARGO INTERNATIONAL, rekultivační práce na pozemcích soukromých subjektů, nakládka a prodej kameniva apod.).
Ač státní podnik DIAMO provádí dostatečný monitoring ovzduší, přislíbil municipalitám rozšíření monitoringu ovzduší na celoroční bázi pomocí stacionárních měřicích stanic v oblasti.
Mýtus č. 2: DIAMO s haldou nic nedělá.
Již od roku 2005 provádí státní podnik sanaci odvalu Heřmanice, avšak rozloha odvalu 103,5 ha je extrémní s mnoha majiteli pozemků, což sanaci negativně ovlivňuje. Rekultivací již prošla jihovýchodní část odvalu, kde úspěšně proběhla biologická rekultivace s výsadbou 15 000 kusů keřů a stromů. V centrální části odvalu probíhají pomocí zaměstnanců závodu ODRA injektážní práce s cílem zmírnit termickou aktivitu dané části odvalu. Biologická rekultivace probíhala rovněž na ploše severního svahu sanované části bývalé kalové nádr-že K 1. Na území o velikosti cca 5 ha pracovníci státního podniku DIAMO vytvarovali pozemek do požadované linie, překryli vrstvou zeminy a oseli trávou.
Do roku 2022 rovněž probíhala spolupráce se společností Ridera Bohemia, na zhotovení oddělovací vzdušné stěny (OVS) A, avšak po řadě kontrol byl shledán nesoulad použitého materiálu s požadovaným materiálem a práce byly zastaveny. Se společností je vedeno reklamační řízení a byla podána předžalobní výzva k nápravě stavu.
Od roku 2016 byla zahájena spolupráce se soukromou firmou Ostravská těžební, ve věci přepracování hlušiny termicky nepostižené v zařízení pro separaci hlušiny za účelem získávání kameniva pro stavební účely. Spolupráce měla za cíl urychlit a zefektivnit sanační práce. V separačním zařízení měla být přepracovávána hlušina, z toho cca 30 % mělo být využito pro podnikatelský záměr firmy, zbytek nevyužitelné hlušiny měl být vrácen jako materiál vhodný k sanaci zpět na plochu odvalu. V rámci spolupráce státní podnik DIAMO prováděl nakládku hlušiny na dopravníkové pásy v severní části odvalu a ukládal vrácený nevyužitelný materiál. Během provozu linky se však ukázalo, že její účinnost nedosahuje očekávaných parametrů a taktéž odbyt kameniva nenaplnil očekávání. Pro vlastníka technologie to znamenalo nižší výnosy z tržeb za produkty a zhoršování ekonomické situace, což vedlo k rozvázání spolupráce a následným soudním sporům, které probíhají doposud.
Sanační práce na odvalu byly zastaveny vstupem nového majitele pozemků – společnosti cresco&finance – na odval Heřmanice v roce 2022, který se sanačním postupem zásadně nesouhlasil a práce zastavil.
Příroda v oblasti je výjimečná, nalézá se zde vysoká a spárkatá zvěř, zajíci a na vodních plochách žijí labutě. Biologický průzkum dokonce potvrdil výskyt zvláště chráněných druhů živočichů.
Mýtus č. 3: DIAMO dělá studii k sanaci haldy až nyní.
Odborníci státního podniku DIAMO s experty na životní prostředí navrhli postup sanace již v minulosti, tento postup je popsán v dokumentu „Projekt komplexního řešení sanace a rekultivace ÚMTO – odval Heřmanice“ z roku 2020, přičemž na základě nových skutečností – nový majitel pozemků a nová zjištění – se vytváří nová studie návrhu variant sanace. Studie reaguje nejen na nové majetkové vztahy a skutečnosti na odvalu Heřmanice, ale rovněž bere v potaz rozsáhlé zkušenosti se sanací termicky aktivních odvalů v zahraničí (zejména Polsko a Německo). Z hlediska variant sanace přichází v principu v úvahu:
• kazetování – metoda v minulos- ti užitá i v ČR, kdy se termicky aktivní části odvalu rozdělí do kazet, které umrtví termické procesy. Metoda je finančně a časově velmi náročná, navíc není vhodná do dané oblasti v blízkosti zástavby.
• rozebírání centrální části odvalu Heřmanice a snížení výškové kóty odvalu – centrální část odvalu je velmi termicky aktivní, kdy rozebírání haldy by produkovalo vysoké exhalace emisí, byl by vysoký nárok na používanou techniku a nutnost dochlazování haldoviny v okolí.
Environmentální zátěž na okolí by byla obrovská.
• kompletní vymístění haldy z oblasti – množství haldoviny na odvalu se rovná téměř 29 milionům tun materiálu, který nelze nikde do okolí jednoduše přemístit a rozprostřít, přičemž environmentální zátěž by byla enormní.
• návoz těsnícího sanačního materiálu na exhalující část a přirozená sukcese – účinná metoda s okamžitým efektem počítá s ponecháním haldy na místě, kdy se halda překryje vhodným materiálem, který utlumí termickou aktivitu a umožní ozelenění.
• kombinace metod.
Mýtus č. 4: Mezirezortní pracovní skupina je naprosto zbytečná.
Mezirezortní pracovní skupina je apolitická a složená z odborníků sanace, báňskou legislativu a další důležité obory, jejímž úkolem bude posoudit další postup v sanaci odvalu Heřmanice na základě relevantních informací a dat, stavu
životního prostředí v okolí a ekonomických aspektů sanace. Členy skupiny jsou zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva životního prostředí, ministerstva pro místní rozvoj, báňského úřadu, odborní zástupci místních municipalit a dotčených orgánů.
Státní podnik jednal a jedná naprosto transparentně, s péčí řádného hospodáře a s cílem provést sanaci haldy co nejefektivněji s minimálním zásahem do širokého okolí.
Tomáš Indrei
odbor komunikace, ŘSP
0
0
