KSČM nemá problém s letopočtem »konce uhlí«, ale s nejasnou strategií, čím uhlí nahradit.Odstavit stávající uhelné elektrárny, dokud nebudou dostavěny nové bloky Dukovan, je nereálné. V rozhovoru pro Haló noviny to řekl komunistický poslanec a člen Hospodářského výboru Leo Luzar.
„KSČM na rozdíl od stran označujících se za levicové a všech těch různých ekologických a ultra-akčních stran v Evropě vidí budoucnost v energetickém mixu postaveném na dominantní výrobě energie z jaderných zdrojů. My nemáme problém s letopočtem »konce uhlí«, ale s nejasnou strategií, čím uhlí nahradit. Je směšné si myslet, že vše nahradí plyn a biomasa. Zdůrazňuji, že drtivá většina dodávek plynu by šla z Ruska. To je paradox, kdy stejní lidé křičí proti Rusku jako dodavateli jádra Dukovan a z druhé strany jim nevadí obrovská závislost na dodávkách plynu. Odstavit stávající uhelné elektrárny, dokud nebudou dostavěny nové bloky Dukovan, je tudíž nereálné, a ty jsou plánovány někdy k roku 2035, i když spíše 2038, to je více reálné datum,“ řekl Luzar.
Vadí mu, že nás Evropská unie tlačí do kouta rostoucí cenou emisních povolenek. „Ty už dávno nejsou motivací k hledání nových ekologických opatření při výrobě energií. Volný trh jako již v mnoha dalších případech zklamal a pouze z povolenek udělal vysoce ziskové finanční zboží, se kterým obchodují hlavně banky a finanční spekulanti. Pro samotné výrobní firmy se staly toxickým produktem finančního trhu, který je ničí, aniž by jim dal šanci přežít. Své by o tom mohla říci například Sokolovská uhelná a její paroplynová elektrárna Vřesová, která je schopna díky své speciální technologii ekologicky spalovat i jinak toxické palivo. Její vynucený pohřeb kvůli nesmyslným cenám emisních povolenek ztíží, ne-li úplně znemožní, likvidaci nebezpečného odpadu v České republice. Určitě ale tuto likvidaci hořlavého odpadu obrovsky prodraží. Bohužel kvůli tomu skončí i jedinečná technologie tlakového zplyňování uhlí a štěpení vedlejších karbochemických látek, což byla jedinečná světová technologie,“ vysvětlil Luzar, podle nějž je nyní jedním z nejohroženějších oborů teplárenství.
„Například v mém Moravskoslezském kraji je přibližně 250 tisíc domácností vytápěno centrálně a jako palivo slouží uhlí. Jeho náhrada různými alternativami na bázi biopaliva nebo spalitelného odpadu, případně plynu, je v nejbližší době nereálná. Tolik spalitelné suroviny zde nemáme a také vybudování nových plynovodů potřebné kapacity je nerealistický projekt. Nám hrozí již zima 2022, kdy by nám bez uhlí mohla být doma setsakra velká zima. A to se již vůbec nebavíme o nutných nových skládkách pro dovezené uhlí a jejich dopady na ekologii nebo o masivním přechodu na decentralizovanou výrobu tepla, která ve svém důsledku znamená tisíce komínů nízké výšky vytvářejících ideální podmínky pro masivní emisní znečištění ovzduší. A to vše nehledě na to, že samotný zemní plyn je také uhlovodíkové palivo, tolik ležící v žaludku EU,“uvedl poslanec.
Vyslovil se rovněž proti zavírání hlubinných uhelných dolů bez vytěžení. „Jednou uzavřený důl již bez obrovských nákladů a velkých bezpečnostních rizik není možno znovu otevřít. Je tak ztraceno obrovské množství suroviny a odepsány zdroje budoucího národního surovinového bohatství. Jedná se totiž také o surovinu pro výrobu koksu potřebného pro hutní průmysl, surovinu pro desítky oblastí chemického průmyslu, ale například i surovinu k výrobě metanu, který je ve světě čím dál více využíván jako uhlovodíkové palivo pro ekologické spalovací motory,“ vysvětlil Luzar, podle nějž je v případě povrchové těžby hnědého uhlí základ jeho energetické využití, a jakmile skončí potřebnost špičkového vykrytí energetických nedostatků u nás a hlavně v Německu, budeme vědět více.