V přímém přenosu budeme sledovat nový střet energetického rozumu s ekologistickým přáním. Tentokrát nejde o nic menšího, než o to, z čeho bude vznikat teplo pro 40 procent Čechů. Tedy čtyři miliony lidí. A také pro spoustu firem, škol a nemocnic.
Minulý týden ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček vyhlásil začátek vynuceného přechodu českého teplárenství na jiné zdroje energie, než je uhlí. Bude to docela kvapík. Podpora pro uhelné teplárenské zdroje totiž skončí v roce 2021. Služeb tepláren přitom využívá zhruba 1,6 milionu domácností, což jsou asi čtyři miliony lidí. Důvodem je Green Deal, plán Unie na to, jak být v roce 2050 „bezuhlíkovou“ oblastí.
„V českém teplárenství hraje dominantní úlohu uhlí, zajišťuje víc než polovinu výroby tepla. Ceny emisních povolenek jsou ale v současnosti na takové úrovni, že provozovatelům tepláren zvoní hrana. Proto zahajujeme přechod na nízkoemisní zdroje i v oblasti centralizovaného zásobování teplem, které patří k nejefektivnějším způsobům dodávání tepla ve městech,” řekl na tiskové konferenci ministr Havlíček. „Čeká nás přechod na plyn, biomasu, energeticky využívat budeme také odpady. Jsme připraveni podpořit přechod tepláren na jiné zdroje a udržet zásobování cenově dostupným teplem. Nikoho nenecháme na holičkách, ale bude to vyžadovat i součinnost provozovatelů tepláren, které čekají v dalších dvou letech významné investice,”přiblížil, jak má změna probíhat (zpráva zde).
Všimněte si, že ministr mluví o nízkoemisních zdrojích, nikoli o bezemisních. Zdánlivě čistě bohulibý plán EU má totiž jedno velké ALE. Oxid uhličitý se obecně uvolňuje při spalování. Rozdíl je jen v tom, zda se uvolní více, nebo méně, případně ještě méně. A pro Česko jiné zdroje dálkového tepla, než ty, které uvolňují CO2, zatím nepřipadají v úvahu. Jistě, můžeme využívat odpadní teplo z jaderných elektráren, bioplyn, nebo tepelná čerpadla. Můžeme topit elektřinou z obnovitelných zdrojů. Ani dohromady nám ovšem tyhle zdroje nedají tolik tepla, kolik je potřeba pro1,6 milionu domácností. Respektive pro všechny domácnosti, protože v roce 2050 nemá nikdo v EU produkovat víc CO2, než sám zase zachytí.
Hromadný přechod tepláren na plyn, nízkoemisní palivo první volby, však čeští ekologisté rovnou prohlásili za zločin proti klimatu. Jako obvykle však neřekli, jak by tedy měly teplárny vyrábět teplou vodu a teplo tak, aby bylo oboje k bezpečně dispozici tak, jak lidé potřebují. Již klasicky tak zneužívají toho, že nejsou zastoupení ve sněmovně a voliči s nimi nemohou zúčtovat. S ohledem na to, že jejich aktivity vedou spolehlivě ke zdražování elektřiny i tepla a k ohrožení stability jejich dodávek, jak ukazují příklady z Kalifornie (zde) či Minnesoty (zde), by ve volbách těžko obstáli.
To znamená, že majitelé českých tepláren sice budou v následujících pár letech horečně investovat do vynuceného přechodu na plyn, biomasu či pálení odpadů, ale budou to dělat s vědomím, že nic z toho není trvalým řešením. Protože čím méně bude v elektrárenství a teplárenství uhlí, tím více budou ekologisté vystupovat proti plynu, o odpadech nemluvě. Věčné hájení však nečeká ani biomasu. Protože i zelení fanatici časem budou muset pochopit, že dřevo, ani jiná „biomasa“ neroste tak rychle, jak kotle energetických zdrojů potřebují (např. zde a zde). Jestli to nepochopí, uděláme z Česka i z Evropy step. Takže zpět k původní otázce:
Čím se budou někdy po roce 2040 vytápět domácnosti 4 000 000 Čechů, připojených na teplárenskou soustavu? A čím se vůbec budou vytápět všechny české domácnosti, když kvůli ekologistickému Bruselu, nebudou smět používat nejen uhlí, ani zemní plyn? Opravdu budeme mít z obnovitelných zdrojů tolik elektřiny, abychom s ní mohli topit tak, jak jsme zvyklí?
Článek převzatý z webu:
