Co čeká energetiku v roce 2021?

Co čeká energetiku v roce 2021?

Nebudeme chodit kolem horké kaše: českou ani evropskou energetiku nečeká v roce 2021 nic hezkého. Především proto, že ideologové a jejich věřící budou dělat vše proto, aby potlačili pravdivé informace. Takže se i v novém roce bude dařit lžím. S čím dalším můžeme počítat?

V roce 2021 konečně dostane EU soupeře v závodě, ve kterém zatím už několik let běží sama. Tedy v závodě o uhlíkovou neutralitu. Tomuto soupeření se zatím všechny průmyslové státy mimo EU vyhýbaly všemi možnými i nemožnými způsoby. Nyní s EU začne soupeřit USA, které do závodu přihlásí Joe Biden hned, jak se stane oficiálně prezidentem Spojených států amerických. Přihlásí tím do závodu zemi, která své emise snižovala i přes to, že odstoupila od Pařížské dohody. Tím pádem jako jediná doprovázela evropské země na cestě snižování emisí oxidu uhličitého. Od roku 21 tak bude činit ve jménu aktivistické doktríny, což bude prezentováno jako lepší, než takové výsledky z éry Donalda Trumpa. Ekologistický prapor tak bude vlát na obou stranách Atlantiku.

Tím vznikne prazvláštní situace. Nad 27 státy v Evropě a v USA bude rozhodovat klimatická diktatura, která bude usilovat o to, aby co nejrychleji srazila ekonomiku těchto zemí co nejníž. Abychom nezapomněli, Velká Británie už se také vydala na tuto cestu, byť se před tím dokázala zbavit bruselského diktátu. Takže celkem jde o 29 států. Shodou okolností jde o 29 států, které jsou už asi jako jediné na světě ještě schopné ekonomicky vzdorovat Číně.

Té Číně, která chrlí do atmosféry i do vody bezkonkurenčně nejvíc emisí všeho možného ze všech států na světě. Té Číně, jež je odpovědná za nějakých 28 procent světových emisí CO2, což je víc než vyprodukuje všech zmíněných 29 států dohromady. Té Číně, jež sama oznámila, že uhlíkové neutrality dosáhne o 10 let později, než EU. A také to, že její emise CO2 budou ještě 10 let stoupat.

Na tohle vše si vzpomeňte, až zase uslyšíte mluvit české zástupce ekologistických lobbistických organizací o tom, jak je nezbytné snížit české nebo evropské emise teď hned, protože jde o planetu. Slovo Čína od nich uslyšíte leda v souvislosti s tím, že je tam všechno s emisemi na dobré cestě. Co za tohle přehlížení faktů dostávají, není známo. Ale jisté je, že v tomhle přístupu nepoleví.

Rok 2021 tak bude v evropské energetice, potažmo v průmyslu, ve znamení dvou činitelů: tlaku a lži.

Čím dál větší tlak bude ekologistická lobby vyvíjet na politiky, aby se jimi už nastolená klimatická diktatura stala nezvratnou. Budou chtít, a europoslanci nebo eurokomisaři s tím budou přicházet, aby se uzákonila uhlíková neutralita, klimatická nouze a další nařízení, likvidující konkurenceschopnost evropského průmyslu. Ve jménu klimatu, samozřejmě.

Aby tento tlak mohl fungovat i na politiky nezapojené do zelené církve, nebo nezapojené do zelených lobbistických struktur, bude se lhát. A lhát se bude také kvůli veřejnému mínění, protože to si nesmí uvědomit, jak moc mají zelené vize děr. A jak úzká skupina z nich profituje, protože přes všechny „odborné studie“ a další povídačky, z klimatické diktatury profitují jen ti, kteří se na ní přímo podílejí. Jinak nikdo. Veřejné mínění si v první řadě nesmí uvědomit, jak moc bude drahá elektřina. A že jí – pokud bude pokračovat Green Deal – už za pár let bude málo. Což nejde zařídit jinak, než pomocí lží.

V rámci působení na veřejné mínění bude proto pokračovat záplava „vědeckých studií“ o tom, za co všechno může „klimatická změna“ a tím pádem oxid uhličitý. Proto bude potřeba s uhlím skončit ještě dřív a ještě dřív, bez ohledu na to, že za něj není náhrada. Lhát se bude samozřejmě o všech názorech či faktech, které budou upozorňovat na to, že ideová východiska klimatismu jako celku jsou mimo realitu. Nebo o nich bude jen čím dál častěji ticho, protože je nebudou publikovat ani aktivisty de facto ovládaná média, ani zcela nepokrytě aktivistický Facebook, Twitter a další sociálně-socialistické sítě. Zamlčovat se budou informace o tom, jak málo energie dodají obnovitelné zdroje. Zejména v zimě. A dost možná někoho napadne, že by tato nezpochybnitelná fakta měla být označena za dezinformaci a zakázána…

Přímo v Česku bude tlak mířit proti termínu odstavení uhlí v roce 2038 a bude enormní snaha dotlačit vládu k tomu, aby termín posunula. Je možné, že za tím účelem vzniknou další ekologistické bojůvky, typu Extenction Rebellion. Minimálně část zelené lobby se také začne vymezovat vůči fosilnímu plynu, na který zatím sází teplárenství i polostátní ČEZ. Což je logické, neboť jestli za změny klimatu může CO2, tak spalováním plynu se uvolňuje také, byť méně. Ovšem podle některých pramenů jsou emise oxidu uhličitého ze zemního plynu, po započtení emisí při těžbě, dopravě a podobně, srovnatelné, nebo dokonce vyšší než z uhlí.  Což poukazuje na nezodpovědnost a nepromyšlenost kroků EU. Tím i na nekompetentnost jejích představitelů. Všech. Včetně Evropské rady, tvořené předsedy vlád, nebo prezidenty členských zemí. Protože tento orgán zatím Evropské komisi odsouhlasil všechny kroky ke klimatické diktatuře, se kterými přišla.

Pravděpodobná jsou také intenzivnější vystoupení proti jádru. Ta sice nemají zatím moc šancí na úspěch, ale pomáhaly by udržovat v centru pozornosti „klimatické téma“. Samozřejmě za cenu dalších lží, protože tvrdit že jádro produkuje větší než malé množství CO2 je prostě lež. Stejně jako to, že Česká republika, nebo celá EU může fungovat jen na elektřině z obnovitelných zdrojů.

Na unijní úrovni bude ve jménu klimatu také potřeba odhlasovat, jak spolehlivě odradit státy, jejichž vedení by náhodou začalo přemýšlet o tom, z čeho bude elektřina, když nebude svítit slunce a foukat vítr. Možná to budou drakonické pokuty, ale ještě spíš to bude zastavení eurodotací. Třeba z Fondu obnovy. Na jehož naplnění se ze svých dluhů složily všechny členské země.

Z předchozího jasně vyplývá, že také poroste cena emisních povolenek. Výsledkem toho bude další tlak na (ne)provozování především uhelných zdrojů. Bez ohledu na to, že se bez nich neobejde ani Německo, které přitom již má v OZE instalovaný vyšší výkon, než v klasických zdrojích. Současně bude pokračovat tlak na podporu pro obnovitelné zdroje a báje o tom, jak evropskou bezemisní energetiku potáhnou vrtule, jež se nastaví podél jejích břehů. A bude se mlčet o tom, že když vítr nefouká, tak se vrtule prostě netočí.

Je nějaká šance na změnu? Dokud nebudou šéfové politických stran respektovat fyzikální zákony a z nich plynoucí fakta, tak není. A už vůbec není, dokud fyzikální zákony nezačnou respektovat novináři. Na druhou stranu – budou volby…