Energetickou revoluci chce obrovskými sumami financovat Evropská komise, která stanoví její cíle. Česko je ale na čerpání evropských peněz špatně připravené, uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy strategický ředitel společnosti EP Power Europe patřící do portfolia miliardáře Daniela Křetínského Jiří Feist.
Upozornil, že na přípravu projektů je málo času a bude nutné učinit legislativní změny. Ty se mají týkat například transformace českého teplárenství, kterou nedávno oznámilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) s tím, k dispozici jsou na ní velké peníze.
„My jsme neobyčejně ocenili, že MPO pochopilo problém teplárenství a oznámilo tuto strategii, ale k tomu, aby se dala realizovat, ještě chybí konkrétní kroky. Musíme upravit legislativu, bez ní to totiž nepůjde, protože si na ty peníze nikdo nesáhne. Jsou dva klíčové momenty – jednak je to otázka konverze paliva z uhlí do plynu, biomasy nebo do odpadů. To se musí doladit, to je právě ten zákon o podporovaných zdrojích. Druhý velice klíčový moment je překlenutí období, než teplárny zrealizují chystané investice. Jde o pokračování provozní podpory, která by v tuto chvíli měla končit v roce 2021. Pokud to tak zůstane, teplárny si na podporu nových investic už nesáhnou, protože se jí nedožijí,“ vysvětlil Feist, podle nějž teplárny investovaly obrovské prostředky do splnění emisních limitů, které si vyžádal stát.
„Ty investice nejsou ještě odepsané. To znamená, pojďme řešit tuto otázku legislativně. My musíme ty investice urychleně odepsat, protože požadavek státu je, abychom odešli od uhlí dříve, než se očekávalo,“ uvedl strategický ředitel EP Power Europe.
Ten zároveň upozornil, že z Evropských fondů bude sice k dispozici velké množství finančních prostředků, termín na přípravu projektů je ale šibeniční.
„Okno je otevřené do roku 2023 a ne každý má v šuplíku hotový projekt, který položí na stůl. Česko nepatří k favoritům z hlediska projednávání stavebních povolení a EIA (schválení dopadů stavby na životní prostředí – pozn. red.). Víme, jaký máme stavební zákon. Tohle všechno hraje proti nám. Strašně by pomohlo, kdyby se stát nad tím zamyslel a řekl: Já jsem připravený upravit tyto procesy tak, aby se skutečně to otevřené okno využilo pro smysluplné projekty, které přispějí k plnění klimatických cílů. Vezměte si, že nám některé projekty ve stavebním povolovacím procesu visí několik let, rozhodně více než třeba tři roky. A to je přesně doba, po kterou je to otevřené okno. My máme dva evropské fondy, Plán obnovy a Modernizační fond. Dodnes ale nemáme stanoveno, zda se tam vejdeme a budeme moci tyto peníze čerpat, a kolik budeme moci čerpat,“ vysvětlil Feist, který zároveň upozornil na riziko dlouhodobých kontraktů, které mají teplárny a elektrárny na odběr uhlí.
Řada tepláren a energetických firem má s dodavateli uhlí dlouhodobé kontrakty, často na desítky let. Často ty kontrakty mají podobu „take or pay“. To znamená, že si uhlí buď odeberou do konce kontraktu, nebo si ho sice neodeberou, ale zaplatí za něj.
Evropa neřeší cenu ani dopady snižování emisí
„Právě proto u nás vznikla uhelná komise, která přislíbila, že na konci tohoto roku přijde s konkrétními výsledky. Takže očekáváme, co se tam vlastně dohodlo. Myslím, že toto je jedno z témat, ke kterému se musí vyjádřit. Teplárenství je její velice klíčová část. Jenomže řešit teplárenství, to není, že řeknu, tady mám miliardy z Evropy. Musí se to řešit v kontextu celé legislativy a prostředí, které tu léta stát budoval a vytvářel. Byl to stát, kdo několik let zpátky, když se řešila otázka prolomení limitů, jednoznačně doporučil teplárnám uzavřít si dlouhodobé kontrakty. Takže pojďme to řešit, bez toho se taky nehneme dál,“ zdůraznil Feist, který soudí, že stále ambicióznější závazky na snižování emisí do roku 2050 v Evropě jsou nereálné, přestože se k nim politici v jednotlivých zemích aktivně hlásí. Evropa totiž podle něj neřeší cenu, jakou za dosažení klimatické neutrality její občané zaplatí. Ani globální dopad této evropské akce.
Feist současně kritizoval i ocenil kroky české vlády. „Jednotlivé vlády sepisují jízdní řády pro odchod od uhlí a chystají projekty na čerpání obrovského balíku evropských peněz, jimiž chce Brusel klimatickou revoluci podpořit. V Česku to tak zatím není. „My jsme se zatím ponořili víc do výpočtů energetických bilancí a výkonů než do pragmatického řešení,“ upozornil Feist.
Ocenil ale i výhody tohoto přístupu a český realismus. „Podle toho, co máme možnost diskutovat s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem, jeho názory jsou mi v tuto chvíli docela blízké a sympatizuji s nimi. Je ale otázka, co budeme schopní prosadit, protože koalice realistů – z hlediska evropských klimatických cílů – je hodně malá a hodně slabá,“ varuje strategický ředitel EP Power Europe.
