Kdo vynese naftu na střechy výškových budov, kde jsou vysílače mobilních sítí? Jak se bez elektřiny obejdou pečovatelské domy? Proč nemá Praha vlastní zdroje elektřiny? Ptali jsme se bývalého pražského primátora Tomáše Hudečka.
Tomáš Hudeček byl primátorem Prahy v roce 2013. Tedy v roce, kdy byly povodně a kdy velkou část hlavního města postihl výpadek elektřiny kvůli požáru rozvodny. Naštěstí trval jen několik hodin. Ale souvislosti této události mladého politika přivedly k rozhodnutí prověřit, jak by si hlavní město poradilo s tím, kdyby elektřina vypadla v celé Praze. Prostě s blackoutem.
Jako první primátor v republice jste uspořádal v Praze v červnu 2013 cvičení na zvládnutí blackoutu. Co vás k takovému nápadu přivedlo?
Po povodních došlo, kvůli požáru rozvodny, k výpadku dodávky elektřiny asi v jedné třetině Prahy. Blackout. Prahu obhospodařují tři rozvodny, každá má dvě, nebo tři trafa. V té, která hořela, bylo jedno trafo v plánované údržbě, tedy mimo provoz a druhé postihl požár. Tím pádem byla celá mimo provoz. Výpadek dodávky tehdy trval pět či šest hodin. Mimochodem, PRE si tehdy vyzkoušelo, jak postupovat, takže dnes by jim takzvané zokruhování, tedy obnovení dodávky elektřiny, trvalo asi 15 minut. Jenže obnovení dodávky samozřejmě neřeší fyzickou náhradu, nebo opravu toho vyhořelého trafa. To chvíli trvá. Takže Praha tehdy jela na dvě rozvodny skoro tři měsíce. Jenže to už bylo prakticky na prahu jejich možností. Být to v zimě, kdy je spotřeba elektřiny vyšší, je možné, že by to už nezvládly. A každopádně už nesměla vypadnout žádná z těch dvou rozvoden, které Praze zůstaly. Spolu s odpověďmi odpovědných úředníků na moje otázky, zda může hlavní město fungovat jen na dvou rozvodnách, mě to přivedlo k nápadu, udělat to blackoutové cvičení. Ani to nebylo těžké, protože ta situace a reakce úředníků k tomu přímo sváděly.
Co vás při něm, jako primátora, překvapilo nejvíc?
První překvapení bylo příjemné. Tehdejší vedoucí bezpečnostního odboru přivedl jako poradce bývalého náčelníka generálního štábu armády Jiřího Šedivého a bývalého šéfa vojenské rozvědky Andora Šándora, oba generály v záloze. Ten kontrast s řečmi úředníků přímo byl do očí. Oba ti chlapi sakra dobře věděli, o čem je řeč. (Rozhovor s Andorem Šándorem o cvičení je zde.) Ta další překvapení už byla nepříjemná.
V čem?
Například jsme si uvědomili, že hlavní město prakticky nemá vlastní zdroje elektřiny. Bylo by velmi praktické, kdyby vlastní zdroje měla a při velkém výpadku byla schopna ostrovního provozu. Z toho pohledu se nejlépe jevil odpovídající paroplynový zdroj. Ovšem tahle možnost spadla pod stůl. Je mi sice jasné, proč se do jeho prosazení nikomu z politiků nechtělo, ale kvůli tomu je také jasné, co Prahu čeká, pokud dojde k blackoutu…
Jak je na tom Praha se záložními zdroji? Ty by přeci mohly důsledky blackoutu zmírnit?
To jistě. Jenže… Zabývali jsme se například tím, co se stane, když vypadnou mobilní sítě. O2 má smlouvu na krizovou infrastrukturu, což znamená, že asi sedm procent jeho základnových stanic musí fungovat na záložní zdroje. Jenže řada těchto vysílačů je na výškových budovách. A výtahy při výpadku elektřiny samozřejmě nebudou fungovat. Jak se bude dostávat nafta do dvacátého patra, kdo ji tam vynese? Napadlo to někoho? Každopádně nikdo z operátorů nepřiznal žádné možné problémy, které by mu mohly nastat.
Podobně záludné je to se záložními zdroji v nemocnicích. Tam záložní zdroje jsou, operační sály nezhasnou, ale výtahy také fungovat nebudou. Takže v nich možná zůstanou nějací pacienti a navíc bude pohyb mezi patry zásadně omezen. Jak se to projeví v jejich fungování? Sociální služby, jako třeba pečovatelské domy, žádné záložní zdroje nemají, respektive neměly. V každém případě by je mít měly. Relativně dobře ale byly připraveny městské podniky, což možná leckoho překvapí.
Při blackoutu bude jedním z největších problémů panika…
To jistě. Pokud budou nějak fungovat mobilní telefony, tak se ten první nápor paniky dá zvládnout. Bez toho naopak panika propukne naplno. Bez informací jí asi nic nezastaví. Blackout totiž může vyvolat, nebo spíš vyvolá, okamžité dílčí kolapsy. Bez informací se budou vrstvit jeden na druhý, až se dostaví kolaps totální. A celé to bude probíhat velmi rychle.
Jen si to představte – chybí informace, chybí voda, takže nefungují ani toalety, obchody zavřou a tak dál. Klíčem ke zvládnutí je možnost předávat informace.
Přišli jste na to, jak lidi informovat?
Nakonec ano. Tuším, že Radiožurnál má povinnost krizového informování. Jasně, rádia, která nejsou na baterie, fungovat nebudou. Ale skoro každý má někde před domem auto. A v něm má rádio! Takže prostředek, jak informovat lidi bychom měli. Hloupé je, že se už nedotáhly krizové manuály, brožurky, které by lidi dostali. Takže o téhle možnosti zatím prakticky nikdo neví.
