Jak se mnu vybabrali

PivarSalvy smichu se ozývaly Na Upadnici, když sem kamošum vykladal, jak ze mnu vydrbali v supermarketě. Mi, pravda, do smichu moc něbylo, ale když sem se tak nad tym potym doma zamyšlal ze všeckich stran, smjal sem se tež. A co se mi stalo? Byl sem odpoledňa v marketě a chtěl se kupiť cosik na svačinku, bo Mařa byla na navštěvě u svoji švigry a ja byl nuceny se uklohniť cosik sam. Jedu se tak z vuzkem ku pokladnam, když mě zastavila taka šikovna děvuška v minisukni a v dobře urostlym tričku. Vyvalil sem oči, lechce zaslintal, a čekal, co z ni vypadně. „Jistě máte, pane, manželku, která určitě používá kosmetiku. Dovolím si vám tedy v rámci reklamní kampaně naší firmy zdarma nabídnout tento dámský deodorant v ceně 180 korun, dále pro vás vodu po holení v ceně 120 korun, a k tomu vám ještě přidám parfém za 350 korun. Ani to však není vše! Ještě vám naše firma dává zdarma krém na ruce za 80 korun a krém proti vráskám za 290 korun,“ pravila ta kraska, a přitym mi postřikala obě ruky tymi deodorantami, abysem se pry čuchnul, jak baječně voniju! Smrděl sem sice tajak šlapka v burdelu, ale něstačil sem se diviť, co všecko mi daju zadarmo! Enemže potym to přišlo! „Něvim sice jak vam mam za to všecko poděkovať, a ani něvim, čemu stě se na ty dary vybrali pravě mě, ale už mi nic nědavejtě, bo spicham…,“ pravil sem ji a chtěl s kosmetiku odejsť. Děvuška mě ale chytla za ruku: „Pane, teď vám ale nabídnu to nejlepší, co tady mám: je to značkový parfém v ceně 1800 korun, ale vám ho prodá naše firma za pouhých osm stovek!“ Buch!!! Vtym mi blysklo v lebeni! Vytahal sem bez reči z vuzka tu kosmetiku zadarmo, vrazil ju děvušce do ruk, a smětal nakupovať. Musel sem se ale na ruky natahnuť ty vikslajvantove sački, abych moch do nich zebrať rohlik, tak mi po tej předvaděčce smrděly! Při odchodu sem uviděl tu děvušku, jak huči do baby, kere oči svitily nadšenim. Esli sem tak přiblble vypadal aji ja, tuž potěš panbuh!

Když se chlopi Na Upadnici dosť nasmjali a vyřadili radobyvtipkami na muj učet, vzal se slovo Erďa:

„To leži na smrtelne posteli stařik. Cela rodina, od děcek přes vnuki až po pravnuki, stoji okolo. Stařik se na chvilu probere a pravi: ,Povím vám tajemství. Nikdy jsem se nechtěl ženit! Měl jsem vše! Tučné konto, luxusní vilu, nejdražší auto a krásné děvy. Nic mi nechybělo. Jednoho dne mi ale nejlepší přítel řekl, abych se oženil a měl rodinu! Aby mi totiž na smrtelném loži měl kdo podat sklenici vody. Poslechl jsem! Dny mé svobody byly v tahu! Všechny peníze jsem investoval do rodiny a do vašich studií, moje děti! Mé konto se téměř rozplynulo. A víte, co je teď, kdy ležím na smrtelné posteli, nejhorší?!? Vůbec nemám, kurva, žízeň!’ Fajne, ni?!“

Tuž zdař buh, vaš Lojzek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *