Dobytek a rýžová pole jsou velkými producenty plynu, který má skleníkový efekt 28krát větší, než CO2, se kterým bojuje Evropská unie.
Dokáže lidstvo regulovat mikroorganismy žijící bez přítomnosti kyslíku? Většinu metanu na světě totiž produkují právě ony. A metan je jako skleníkový plyn minimálně dvacetkrát horší, než oxid uhličitý. Množství CO2 se, zatím nepříliš úspěšně, snaží snižovat státy představující přibližně jednu sedminu lidské populace. Množství metanu se zatím nesnaží regulovat nikdo, stejně jako vodní páru, jež je nejvýznamnějším skleníkovým plynem.
Na nebezpečí spočívající v uvolňování metanu ze zaledněných a (nyní) zmrzlých oblastí aktuálně upozornila studie bristolské univerzity, na které se podíleli i vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (článek zde). Metan mezi skleníkovými plyny zaujímá třetí příčku. Jeho působení je – podle různých zdrojů – 20 až 28krát horší než v případě CO2. Ale díky asi dvěstěkrát menšímu obsahu v atmosféře, než má oxid uhličitý, je jeho skutečný vliv na teplotu asi 10krát menší (metan na Wikipedii zde).
„Většina metanu na Zemi je produkována mikroorganismy v bezkyslíkatém prostředí. Velký podíl na tom mají přírodní mokřady, ale také zemědělství: metan vzniká ve velkých množstvích v rýžových polích a také v trávicím traktu dobytka,“ cituje zprávu server Lidovky.cz. Role rýže i dobytka je pro současné lidstvo nezastupitelná. Rýže je po kukuřici druhou nejpěstovanější rostlinou. V Asii představuje rýže hlavní potravinu a dva nejlidnatější státy světa Čína a Indie spotřebují přes 50 procent její globální produkce (zde). Snižování produkce rýže tak nepřichází vůbec v úvahu, stejně jako dobytka, neboť tato kategorie nezahrnuje jen krávy, ale také ovce, kozy i prasata.
Procentuální podíl metanu na skleníkovém efektu se ovšem podle odhadů pohybuje v rozmezí čtyř až devíti procent. To z něj činí podstatně méně důležitou příčinu skleníkového efektu, než je tomu v případě CO2 (9 – 26%), nebo vodní páry (36 – 72%, zdroj zde).
Zmíněná studie bristolské univerzity však upozorňuje na to, že uvedený podíl metanu může začít růst. Potvrdila totiž uvolňování plynu z grónských ledovců v průběhu léta. Není přitom důvod domnívat se, že stejné procesy neprobíhají i v dalších ledovcích. Další množství metanu, podle odhadů obrovské, se přitom skrývá ve zmrzlé půdě Sibiře či severu Kanady a Aljašky. To se může uvolnit v případě, že oteplování klimatu bude pokračovat. Potenciálně tak může metan hrát v posilování skleníkového efektu znatelně významnější roli než v současnosti.
