Náhrada za uhlí – varování před politizací uhelného útlumu.

Hrdlička: Nejdřív se musí řešit náhrada za uhlí

Navzdory doporoučení Uhelné komise vláda stále nerozhodla o termínu odchodu Česka od uhlí. Část ministrů totiž prosazuje dřívější termín. Vůbec se přitom neřeší, čím ho nahradíme, varoval v rozhovoru pro Seznam Zprávy profesor František Hrdlička z ČVUT, odborník na energetické stroje, který v uhelné komisi reprezentuje akademickou sféru.

Všimněte si, jak postupují Němci. Zatím nedělají žádné kroky, které by nebyly reálné. Mají plán odstavování uhlí do roku 2038, ale teprve v posledním roce tohoto harmonogramu chtějí odstavit posledních šest tisíc megawattů kapacity. Vědí, že si konec uhlí nemohou dovolit, dokud na to nebudou připraveni. U nás mám pocit, že je snaha postupovat přesně obráceně. Nejdřív odstavit uhlí a pak řešit, čím ho nahradíme,“ uvedl Hrdlička v rozhovoru pro SZ Byznys.

Zastánci rychlejšího odchodu od uhlí doporučují fosilní elektrárny nahradit větším podílem obnovitelných zdrojů. Skeptici ale varují, že bude problém s nárazovou výrobou solárů a větrníků, které jsou závislé na momentálním počasí. Podle Hrdličky tenhle problém neřeší ani stále výkonnější technologie na akumulaci energie.

„Bateriová úložiště jsou vhodná jen pro krátkodobá vyrovnávání přebytku a nedostatku elektřiny. Nebo pro rychlé regulační a kompenzační služby. Ten hlavní problém – sezonní výkyvy ve výrobě – však neřeší,“ popsal profesor, podle nějž jde o měřítko. „Při větším rozšíření obnovitelných zdrojů bude třeba ukládat a zpětně získávat ne stovky megawatthodin, ale gigawatthodiny energie. To je na papíře jednoduché, v praxi už tak ne,“ vysvětlil.

Mluví se o tom, že na vyrovnávání sezonních výkyvů obnovitelných zdrojů budou sloužit flexibilní plynové elektrárny, které by se stavěly výhradně k tomuto účelu. Podle Hrdličky to samozřejmě teoretické řešení je, ovšem velmi nákladné.

Jistěže teoreticky ano. Jen bude třeba postavit tyto zdroje, ale také k nim nové distribuční sítě. Je otázka, kolik to bude stát. Nové plynovody přijdou zhruba na stejné peníze, jako ty samotné flexibilní elektrárny,“ vysvětlil.

Hrdlička rovněž uvedl, že se energetika vrhá různými směry, přičemž poněkud opomíjí metodu CCSU (carbon capture storage and utilisation – zachycování, ukládání a využití CO2). „My na těchto metodách tady na ČVUT už řadu let pracujeme. Tvrdím, že s rozvojem technologií CCSU bychom mohli prodloužit dobu životnosti fosilních zdrojů, aniž bychom zvyšovali celkový objem emisí. Ale on to nikdo nechce moc slyšet,“ řekl Hrdlička, který jasně odpověděl i na dotaz, zda jsou obnovitelné zdroje v kombinaci s plynem dražší nebo levnější než jádro.

To je naprosto nesrovnatelné. Česká republika má dnes ve fotovoltaice zhruba 2000 megawattů instalované kapacity. Z toho ročně vyrobíte asi dvě terawatthodiny elektřiny. Ale ze stejných 2000 megawatt v jádru vyrobíte přibližně 15 TWh. Navíc jaderná elektrárna bez větších rekonstrukcí jede minimálně 40 let. Fotovoltaika, když to dobře dopadne, bude mít životnost asi 20 let,“ uvedl profesor Hrdlička.

Zaměstnavatelé varují před politizací uhelného útlumu

Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu (ZSDNP) je silně znepokojen okolnostmi rozhodování vlády o konci využívání uhlí v Česku dle doporučení Uhelné komise. Vedení svazu proto zaslalo dopis ministrovi průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi. Ten prostřednictvím svého náměstka René Neděly odpověděl, že obavy sdílí.

„Vzhledem k výsledkům mezirezortnímu řízení a názorům jednotlivých ministrů vlády ČR, které sdělují v médiích, hrozí, že odborné a technické téma bude před volbami zpolitizováno ve snaze získat hlasitou, ale co do počtu jen menšinovou, zcela problematiky neznalou a o následcích rozhodnutí neinformovanou skupinu voličů. Bojíme se, že osud konkrétních mnoha desítek tisíc zaměstnanců uhelného sektoru a navazujícího průmyslu se nebude odvíjet od expertní analýzy ani od reálných ekonomických ukazatelů, ale čistě od krátkodobých politických kalkulací,“ napsali ministrovi prezident ZSDNP Jan Budinský a viceprezident Petr Lenc.

Upozornili, že nejracionálnější a zcela hmatatelný příspěvek do debaty přitom v posledních týdnech vnáší sama příroda, kdy v mrazivém počasí dosáhla česká energetická soustava rekordního zatížení 12260 MW a více než 41 milionů m3 plynu. Evropská energetika se ocitla v lednu na hranici blackoutu, v Texasu v USA vlivem mrazivého počasí skutečný blackout nastal.

„Zvažovat za těchto okolností dřívější rok odchodu od uhlí, než jaký určila Uhelná komise, aniž bychom měli k dispozici náhradní zdroje, považujeme za krajně nezodpovědné. Uhelná komise na konci loňského roku doporučila vládě rozhodnout o konci uhlí v roce 2038. My sami jsme jako optimum viděli rok 2043. V Uhelné komisi jsme nakonec po úvaze podpořili kompromisní rozhodnutí a výsledek jeden a půl roční práce, na níž se podíleli experti napříč obory, ale i zástupci ekologických organizací. Konec uhlí v roce 2038 si zvolilo i sousední Německo, které je ekonomicky i energeticky mnohem silnější než ČR, s tím, že hlavní pokles se odehraje až na konci časového intervalu,“ napsali představitelé ZSDNP, kteří varovali, že tlak na vládu, aby nerespektovala doporučení komise, není podložen žádnými novými podklady, a ohrožuje až 40 tisíc pracovních míst.

Havlíček obavám zaměstnavatelů rozumí

Ministerstvo průmyslu obavy ZSDNP sdílí. „Vaše obavy z možného dřívějšího útlumu uhlí, než který doporučila Uhelná komise, zejména s ohledem na zaměstnance v uhelném sektoru, plně chápeme a vnímáme je jako odůvodněné. Pan ministr Havlíček, který je jedním z předsedů Uhelné komise, podpořil útlum uhlí v roce 2038, a to mimo jiné s ohledem na sociální dopady tohoto útlumu a potřebu zajištění dostatečných náhrad zdrojů. Rok 2038 budeme také jako Ministerstvo průmyslu a obchodu podporovat na nadcházejícím jednání vlády ČR,“ napsal v odpovědi náměstek ministra René Neděla s tím, že se ministerstvo snaží věcné argumenty předkládat i ostatním členům vlády. Konečné rozhodnutí vlády však bude mít i politický rozměr.