Lhůta, v níž mají těžební firmy shromáždit peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou, se asi prodlouží až do poloviny roku 2030. Schválila to dnes Sněmovna v rámci novely horního zákona. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) s tím souhlasil. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
Platný zákon počítá se lhůtou pro financování sanace pozemků po těžbě všech druhů uhlí do 30. června 2022, pro zbytek nerostů do 30. června 2025. Pirátský poslanec Lukáš Černohorský doporučoval tuto lhůtu prodloužit do roku 2027, což dolní komora neschválila.
Sněmovna odmítla také návrh hospodářského výboru, aby sazbu úhrady z vydobytých nerostů vláda měnila v závislosti na změně referenční ceny zhruba každé dva roky. Neuspěl ani Radim Fiala (SPD) s návrhem, aby těžební společnosti musely mít sídlo v Česku a aby vstup zahraničních investorů do těchto společností muselo schválit ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle Fialy by se nemělo stát, aby právo na průzkum a těžbu českého nerostného bohatství získala “nějaká cizí firma”.
Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová neprosadila změnu, podle níž by část výnosů z vytěžených nerostů nechat krajům. Černohorský neprosadil ani návrh, aby kraje měly přednostní právo na koupi pozemku po ukončení sanace a rekultivace, pokud by tato nemovitost byla v zásadách územního rozvoje vymezena jako plocha nebo koridor pro veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření.
Novela má pomoci státu eliminovat případné budoucí výdaje ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností. Dokument také ruší pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Novela se však netýká prvního pětiletého období, které začalo v roce 2017.
