V rámci schválených průzkumných prací pro ověření zásob zlata na ložisku ve Zlatých Horách zrealizoval státní podnik DIAMO vlastními silami během měsíce června vrtné práce na odkališti O3. Práce probíhaly ve vyprojektované síti deseti bodů a provedli je pracovníci vrtného úseku odštěpného závodu Těžba a úprava uranu, kteří disponují potřebnou vrtnou technikou a znalostmi pro různé typy vrtání. Odebrané vzorky si převzala laboratoř na odštěpném závodě GEAM, která provede potřebné rozbory na stanovení obsahu zlata ve vrtných jádrech.
K vrtání byla určena vrtná souprava RDBS na pásovém podvozku, vybavená vrtným materiálem tak, aby bylo možné odebírat jádro všemi obvyklými způsoby používanými vrtným úsekem a zároveň, aby byl zajištěn maximální výnos jádra, tj. vrtání systémem wireline, vrtání pomocí jádrovek s využitím vodního výplachu nebo na sucho, případně odběr jádra nátlačným způsobem.
Realizace vrtných prací byla naplánovaná na měsíc červen. Dne 31. května byl s pomocí techniky střediska dopravy přepraven veškerý materiál včetně vrtné soupravy do lokality Zlaté Hory. Po zřízení zázemí obsluhy vrtné soupravy zahájili 1. června pracovníci vrtného úseku č. 4 – vrty o. z. TÚU vrtné práce vrtem ZHO3–08. Při vrtání prvního vrtu z důvodu neznalosti přesného složení a pevnosti kalů uložených v odkališti vyzkoušeli všechny typy vrtání s tím, že nebylo dosaženo požadovaného výnosu jádra. Na základě zkušeností s odvrtáním prvního vrtu použili na druhém realizovaném vrtu ZHO3–09 vrtání s odběrem jádra na sucho se současným zavrtáváním ochranných Fe pažnic o průměru 152 mm.
Jelikož podle projektu měl být tento vrt vystrojen pažnicemi, po dovrtání do konečné hloubky byly v místě vrtu zavrtány Fe pažnice o průměru 219 mm. Do vrtu byly následně zapuštěny perforované PEHD pažnice o průměru 110 mm a mezikruží vrtu bylo zaplněno kačírkem za současného odpažování pažnic o průměru 219 mm, na závěr byla usazena ochranná pažnice na ústí vrtu a mezikruží pažnic bylo utěsněno jílem.
Dále byly odvrtány zbývající vrty s indexy ZHO3–01 až ZHO3–10,všechny s odběrem jádra na sucho a se zavrtáváním Fe pažnic o průměru 152 mm podle potřeby do různých hloubek. Na úplný závěr byl ještě odvrtán vrt ZHO3–08A, aby byl splněn výnos jádra i v místě prvního realizovaného vrtu. Celková odvrtaná metráž byla 235,66 bm s výnosem jádra téměř 100 %. Všechny vrty, s výjimkou vystrojeného vrtu, byly ihned po odvrtání zlikvidovány záhozem a pomocí jílového těsnění byla obnovena původní těsnící vrstva odkaliště.
Dne 29. června se veškerá technika a vrtný materiál přesunuly ze Zlatých Hor zpět do Stráže pod Ralskem a vrtné práce na odkališti ve Zlatých Horách tak byly ukončeny.
O odkališti O3
Odkaliště po úpravě polymetalických rud z ložiska Zlaté Hory leží 3 km jižně od města Zlaté Hory na levém břehu Zlatého potoka. Tvoří je odkaliště O1, O2 a O3, do kterých byly ukládány flotační kaly. Odkaliště O3 je rozlohou i objemem největší ze všech tří zlatohorských odkališť. Má plochu 22 ha a je v něm uloženo 4 733 811 t odpadů po úpravě. Odkaliště je sanované, hráze jsou zpevněny hlušinou a utěsněny jílem. Odkaliště je zatravněné a v celé ploše byly vysázeny listnaté stromy. Geologický průzkum je zaměřen na potenciálně zlatem bohatší vrstvy flotačních písků (kalů) vzniklých během 4 let (1990–1994) úpravou rudy zejména z ložiskového prostoru ZH-západ, kdy bylo vytěženo 643,5 kt rudy s průměrným obsahem zlata 2,37 g/t a produkcí 1 524 kg zlata. Ve stejnou dobu byly do odkaliště ukládány odpady po úpravě Cu rudy z ložiskového prostoru ZH-Hornické skály (1990) a polymetalických rud z ložiskového prostoru ZH-východ (1990–1992). V podloží potenciálně zlatonosných odpadů byly ukládány flotační kaly zejména z těžby Cu rud ložiska ZH-jih (1964–1989).
Ing. Roman Skočovský
vedoucí výrobního úseku č. 4, o. z. TÚU
Ing. Ladislav Pašek
vedoucí odboru hornictví, ŘSP