První pracovní skupina Uhelné komise v pátek probírala scénáře uhelného útlumu v České republice. ČEPS musí připravit nové modely.
Podle velmi kusých informací z pátečního jednání Pracovní skupiny I. Uhelné komise, je rok 2038 tím, ke kterému by mohl směřovat český uhelný exit. Jeho velká část by přitom zřejmě měla proběhnout již do roku 2030. Což jsou termíny, se kterými žádná ze stran není úplně spokojena.
Pro ekologisty a zelenou lobby je to příliš pozdě. Jejich nejradikálnější křídlo by nejraději mělo bezuhelné Česko do 10 let. Pro zastánce energetické nezávislosti a soběstačnosti České republiky je to naopak příliš brzy. Republika do té doby nebude mít novou, spolehlivou a dlouhodobě nezávislou energetiku.
Paradoxně nejspokojenější tak s tímto směrem jednání mohou být společnosti, které uhlí těží, nebo z něj vyrábějí elektřinu či teplo. Protože již dnes pracují s výhledem, že Unie vyžene ceny emisních povolenek do takové výše, že své podnikání samy zavřou. Nyní uvažovaný rok 38 by jim alespoň dal jistotu, že na ně stát nebude tlačit, aby svůj byznys zavřeli už za pět let, jak by chtěli zelení radikálové. Ostatně, opravdu nespokojení nejsou ani zelení. Jejich tuzemští vůdcové ve skutečnosti jen těžko mohli věřit tomu, že by jejich nejradikálnější požadavky někdo přijal.
Jenže je tady pořád problém. Jsou to kvalifikované prognózy ČEPS. Protože tato státní společnost si nemůže dovolit pracovat s velmi optimistickými čísly a odhady, jak je tomu běžné u nejrůznějších studií od zelených organizací. A z faktů, se kterými ČEPS pracuje tak stále vyplývá, že Česku bude po odstavení uhelných zdrojů chybět elektřina. A to v množství větším, než malém. Takže se Pracovní skupina jedna Uhelné komise tentokrát již vážně zabývala tím, že chybějící elektřinu dodají republice nové plynové zdroje. Import elektřiny, na který by ráda sázela zelená lobby, s ohledem na vývoj bilance v okolních zemích totiž není pravděpodobný.
Náhrada uhlí plynem sníží emise CO2 asi o polovinu. Ale pokud plyn nahradí téměř všechny uhelné zdroje, což se dá očekávat, oslabí se tím energetická nezávislost Česka o přibližně 40 procent, což tak asi může být podíl nahrazených uhelných kapacit v energetickém mixu republiky. Zároveň ale plynové zdroje nemají dodávat všechnu elektřinu, kterou Česko potřebuje. Několik terawatthodin v modelech stále chybí. Což ve výsledku znamená dvě věci. Jednak se zvýší závislost republiky na dovozu absolutně nezbytné suroviny, zřejmě především z Ruska. Za druhé to stejně nebude stačit k tomu, abychom měli dostatek vlastní elektřiny…
Zároveň se tím vůči Bruselu nevyřeší „bezuhlíkovost“ české energetiky. Takže po překotném investování do stavění plynových zdrojů a možná i připojování k dalším plynovodům, stejně přijde fáze investování do odstavení plynu a jeho bezuhlíkové náhrady.
V každém případě si pracovní skupina vyžádala nové modelování možností. V předložených modelech totiž nebyl odpovídajícím způsobem zohledněn fakt, že ve stejné době na plyn bude přecházet také velká část teplárenských provozů. Což se nutně projeví. Nové modely budou pravděpodobně k dispozici na zasedání Uhelné komise 20. října.
