Během padesáti minut bylo po všem. Středeční veřejné projednávání posouzení vlivu prodloužení těžby na Dole ČSM a následného ukončení hornické činnosti na životní prostředí se uskutečnilo za minimálního zájmu veřejnosti. Studii EIA předkládá společnost OKD kvůli zajištění zásob pro těžbu po roce 2024.
Studii EIA předkládá společnost OKD kvůli zajištění zásob pro těžbu po roce 2024, přičemž těžařská firma hodlá dolovat uhlí i v roce 2025.
„Stávající EIA obsahuje dostatečné objemy těžby do konce roku 2023 či začátku 2024, nezahrnuje však objemy do konce roku 2025, kdy se s těžbou v Dole ČSM nadále počítá,“ vysvětlila důvody nového řízení mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková.
Původně se mělo v OKD těžit jen do konce letošního roku, ekonomická a hlavně energetická situace ve světě po útoku Ruska na Ukrajinu však přivedla stát k prodloužení doby těžby do konce roku 2025.
„V průběhu konce roku 2021 a 2022 jsme se přesvědčili, že je černé uhlí strategickou surovinou, a naší snahou je zajistit energetickou bezpečnost České republiky a hlavně Moravskoslezského kraje,“ konkretizoval důvody prodloužení těžby generální ředitel OKD Roman Sikora.
Černé uhlí využívají v Moravskoslezském kraji jak místní hutě a koksovny, tak teplárny společnosti Veolia. Ani hutě, ani teplárny se zatím bez černého uhlí neobejdou, navíc přechod na další zdroje bude ještě nějakou dobu trvat.
V rámci studie EIA se řeší potenciální dostupnost zhruba 5,7 milionu tun uhlí, OKD chce do zatím schváleného ukončení těžby vytěžit zhruba 3,6 milionu tun.
Co bude se zbytkem, to momentálně jasné není, případné další prodloužení těžby přes stále vysoké ceny uhlí na trhu zatím ve hře není. „O případném prodloužení těžby jsme zatím s nikým nejednali, přesto jsme do EIA zahrnuli větší objem zásob, pro případ, že by se něco stalo a k prodloužení těžby došlo,“ vysvětlil Roman Sikora.
Hlavním problémem případného prodloužení těžby by přitom podle generálního ředitele nebyl rozsah vytěžitelných zásob uhlí.
„Větším problémem je pro případnou další těžbu otázka zaměstnanců. Do konce roku 2025 je budeme mít. Jak bychom je sháněli pro další období, to teď nevím,“ konstatoval Sikora.
Po roce 2024 by se mělo černé uhlí na Dole ČSM těžit na ploše 8,6 kilometru čtverečních.
„Zaměřili jsme se na nejvýznamnější vlivy způsobené hornickou činností i jejím následným útlumem. Vedle jiného jsme zjišťovali vlivy na ovzduší, hluk, obyvatelstvo a podobně,“ konstatoval ve svém vystoupení zpracovatel dokumentace Luboš Štancl. „Po ukončení hornické činnosti očekáváme zklidnění situace na celém území, poklesy terénu se budou reálně projevovat jen na území České republiky, do Polska by zasahovat neměly.“
Zástupci státu, kraje nebo měst v okolí se v rámci projednávání k záměru OKD nevyjádřili, své připomínky zaslali písemně.
Do následné diskuse se pak zapojili jen obyvatelé polských obcí ležících těsně za hranicí. „Mezi našimi občany se hodně řeší možnost odškodnění za případné škody. Například otřesy cítíme často,“ řekl Piotr Trzaskalski, zastupitel z Pogwizdówa.
„S občany na polské straně běžně důlní škody řešíme. Stačí podat žádost o odškodnění, my ji prověříme a na základě toho se pak řeší případné náhrady,“ reagovala Jana Theodosisová z OKD.
1
0
