Příbram je bývalé královské horní město proslavené těžbou drahých kovů. Ve velkém se zde těžilo hlavně stříbro a olovo. Leckterý turista si teď možná pomyslí, co může být z jeho pohledu na Příbrami asi tak zajímavé. Věřte, že málo toho rozhodně není. Kromě prohlídky historických staveb v centru města, čeká na vaší návštěvu především unikátní hornický skanzen v nedalekých Březových Horách. Vynechat byste pak rozhodně neměli ani návštěvu barokní poutního místa Svatá Hora.
Historie těžby drahých kovů v Příbrami je opředena bájným proroctvím kněžny Libuše o březovém vrchu plném stříbra. Pohádkovým březovým vrchem byly ve skutečnosti Březové Hory tyčící se západně nad Příbramí. Těžit se zde začalo, soudě podle archeologických pramenů, někdy v 10.století, ve světle písemných dokumentů pak od roku 1311. Za nějaký čas vznikla na návrší mezi štíhlými, bělostnými březovými kmeny, v těsném sousedství jednotlivých šachet, hornická osada a později i samostatné městečko, které je dnes součástí Příbrami.
Největší rozmach těžby drahé rudy nastal v 19.století. Příbramské doly v té době obstarávaly téměř veškerou rakousko- uherskou produkci stříbra a olova. Roku 1875 získal například důl Vojtěch světové prvenství, když délka jeho šachty dosáhla 1000 metrů svislé hloubky. Kromě toho jsou Březové Hory také nositelem jednoho tragického primátu. Posledního května 1892 se staly svědkem největší důlní katastrofy té doby, která si vyžádala 319 lidských životů.
Dolování stříbrné rudy pokračovalo poté s většími či menšími úspěchy i ve 20.století. V současné době je ale veškerá důlní činnost už zastavena.
Na místech bývalých dolů se dnes nachází skanzen, který je největším hornickým muzeem v České republice. Najdete v něm 18 stálých expozic situovaných celkem v 10 objektech. Mimo jiné v historické Ševčinské, Anenské a Vojtěšské šachtě. Jednotlivé expozice vám zprostředkují unikátní pohled na dějiny zdejšího hornictví a hutnictví, od pravěku až do současnosti. Seznámíte se, jak s technologií samotné těžby, tak s nelehkým životem horníků.
K nejvzácnějším exponátům muzea se řadí parní těžní stroj Vojtěšské šachty z r. 1889, parní těžní stroj dolu Anna z r. 1914 a důlní kompresor z dolu Generál Štefánik z r. 1928. Zajímavá je také prohlídka unikátního komplexu technických budov, obydlí horníků, kostela a hornické hospody z 19. století.
Prohlídka všech expozic trvá zhruba 3 hodiny, v závislosti na vaší zvídavosti. Za její vrchol bych považoval návštěvu samotného podzemí, spojenou s projížďkou důlním vláčkem. Jeho trasa vás zavede skrz 400 m dlouhou Prokopskou štolou až k ústí březohorského rudního revíru – Prokopské jámě. Ta se svojí hloubkou 1600 m patří k vůbec nejhlubším ve střední Evropě.
Druhým cílem výletu do Příbrami je Svatá Hora. Toto poutní místo bylo navštěvováno už ve středověku, kdy zde stál kostel s gotickou kaplí Panny Marie. V druhé polovině 17.století byl na místo tohoto kostela vystavěn řádem jezuitů barokní poutní chrám. Rok barokního věřícího byl protkán svátky svatých (asi sto dní v roce se světilo) a poutěmi k jejich poctě. Poutní místa se tudíž rozrůstala spolu s davy poutníků, kteří k místům zázraků přicházeli. Svatá Hora v Příbrami patří mezi nejznámější z nich.
Tuto výraznou krajinnou dominantu tvoří soubor barokních budov v obvyklém schématu poutního místa. V jeho centru stojí chrám, který je obklopen ambity – krytými chodbami poskytujícími poutníkům ochranu před rozmary počasí. Hlavní kaple je umístěna na vyvýšené terase. Uprostřed stavby je podélný prostor vlastního svatostánku se stříbrným oltářem pro mariánskou sochu, po jeho stranách jsou připojeny další kaple, pojmenované podle šlechtických donátorů. Na venkovním nádvoří se nachází mariánský sloup s pozlacenou soškou Panny Marie, sousoší Kalvárie a mariánská studna.
Z Příbrami se na Svatou Horu dostanete po krytých kamenných 450 m dlouhých schodech se 343 stupni. Výstup je to však poměrně nenáročný. Na vrchu budete navíc, kromě prohlídky samotného chrámu, odměnění krásným výhledem do okolní krajiny.
Zvláštní atmosféru zde zažijete především v době náboženských poutí, kdy se zde scházejí zástupy věřících doslova z celé Evropy. Jedna z nich se koná například třetí neděli po svátku sv. Ducha, jako vzpomínka na korunovaci zdejší svatohorské sošky.